Kolik by letos stálo moje povinné ručení, kdybych v minulosti způsobil jedinou škodu místo několika let bez nehody?
Přesnou odpověď bez konkrétní nabídky nedostanu, ale princip je poměrně snadný. Pojišťovna sleduje takzvaný škodní průběh a za roky, během nichž z mého pojištění nevyplatila žádné plnění, mi přiznává bonus. Ten se promítá do ceny hlavně u povinného ručení, někdy také u dalších pojištění. Nejde přitom o odměnu za opatrnou jízdu v podobě peněz na účet. Projeví se jako sleva z pojistného.
Za dvanáct měsíců bez škody se bonus obvykle zvýší o pět až deset procent. Číslo se může lišit podle pojišťovny a jejího nastavení, stejně jako maximální hranice. U povinného ručení se nejvyšší sleva často pohybuje kolem 50 až 60 procent. Když tedy několik let jezdím bez nehody, rozdíl proti novému řidiči nebo člověku s čerstvou škodou může být značný. Neznamená to ale, že každý motorista automaticky dostane stejnou sazbu. Bonus je jen jedna část výpočtu.
Cena pojištění se mění také podle věku řidiče, bydliště, výkonu a typu automobilu, způsobu používání vozu nebo výše zvolených limitů. Dva lidé se stejným bonusem proto mohou za podobné pojištění zaplatit odlišnou částku. Když jsem si kdysi porovnával nabídky, překvapilo mě, jak snadno dokážou výslednou cenu posunout detaily, které člověk při rychlém sjednávání přehlédne.
Bonus navíc nepatří autu. Je spojený s pojistníkem, tedy s konkrétní osobou, která pojištění uzavřela. Nezůstává ani navždy připoutaný k jedné pojišťovně. Při změně pojišťovny se zpravidla převádí, takže dlouholetý bezeškodní průběh nemusím při hledání levnější nabídky zahodit. Nová pojišťovna si potřebné údaje ověřuje a podle nich stanoví výchozí slevu.
Právě tady vzniká časté nedorozumění. Člověk prodá staré auto, několik měsíců nejezdí a potom si pořídí jiný vůz. Může nabýt dojmu, že začíná od nuly. Ve skutečnosti se jeho bonus obvykle váže na něj, nikoli na automobil. Jiná situace nastává při převodu pojištění mezi členy rodiny. Bonus nelze libovolně připsat partnerovi, rodiči nebo dítěti jen proto, že vůz používají společně. Rozhodující je osoba vedená v pojistné smlouvě a pravidla konkrétního produktu.
Ani změna typu vozidla nemusí fungovat úplně hladce. Některé pojišťovny rozlišují skupiny vozidel a dosavadní škodní průběh z osobního automobilu nemusí započítat stejně při pojištění motocyklu, nákladního vozu nebo jiného typu vozidla. Jedna pojišťovna například vyhodnocuje bonus v osmi skupinách vozidel. Řidič tedy může mít dlouhou historii bez nehody, ale po přechodu na jinou kategorii vozu se mu sleva nepřenese v plné výši.
Největší zmatek přichází ve chvíli, kdy se objeví škoda. V obecné představě se bonus po jediné nehodě smaže celý. Tak to ale nutně být nemusí. Pojišťovny používají vlastní tabulky a pravidla. Někde ztráta odpovídá několika rokům dosavadního bezškodního průběhu, jinde má škoda předem stanovený dopad. Záleží také na tom, zda pojišťovna škodu skutečně vyplatila a jak ji zařadila.
U jednoho konkrétního produktu se každý bezeškodní rok promítá do zvýšení bonusu o pět procentních bodů, nejvýše však do 25 procent. Každá vyplacená škoda potom bonus sníží o pět bodů, přičemž se nemůže dostat pod nulu. Takové nastavení je výrazně mírnější než představa, že jediná nehoda automaticky smaže celou historii. Jinde může být propad citelnější. Proto se vyplatí přečíst si podmínky právě u smlouvy, kterou mám před sebou, a nespoléhat na zkušenost známého s jinou pojišťovnou.
V praxi pak řeším ještě jednu otázku: má smysl nahlásit každé drobné poškození? U povinného ručení za mě škodu vůči poškozenému řeší pojišťovna, takže prostor pro vlastní rozhodování bývá omezený. U havarijního pojištění může být situace jiná, protože se do hry dostává spoluúčast, rozsah krytí a případný dopad na budoucí cenu. Oprava několika odřených dveří z vlastních peněz může někdy vyjít lépe než pojistné plnění spojené se zhoršením bonusu, jindy by šlo o zbytečně drahé šetření. Bez konkrétních částek se to nedá rozhodnout rozumně.
Bonus také nemění rozsah ochrany. Od 1. dubna 2024 platí pro povinné ručení zákonné minimum 50 milionů korun za újmu na zdraví a dalších 50 milionů korun za majetkovou škodu. Když díky bonusu platím méně, neznamená to, že mám nižší zákonný limit. Sleva ovlivňuje cenu pojistky, nikoli tuto minimální úroveň krytí. Vyšší limity si mohu sjednat dobrovolně a jejich cena se pak započítá do výsledného pojistného společně s bonusem.
Při porovnávání nabídek proto nesleduji jen velké procento slevy. Zajímá mě, z jaké základní ceny se počítá, jak rychle bonus roste, jak se krátí po škodě a zda se uznává při změně vozidla. Důležitá může být i pauza mezi smlouvami nebo způsob, kterým si nová pojišťovna ověří předchozí historii. Papírově stejných 50 procent nemusí znamenat stejnou výslednou cenu.
Nejlepší bonus je nakonec trochu zvláštní odměna: člověk ho buduje po malých krůčcích a všimne si ho hlavně tehdy, když o část přijde. Každý rok bez škody se na účtu neprojeví okamžitě, ale při dalším sjednání může rozhodnout o stovkách i tisících korun. A pak stačí jeden nepozorný okamžik na mokré křižovatce, aby se dlouhé období opatrnosti začalo přepočítávat v nové pojistné.
