Jak dlouho může pojišťovna skutečně prověřovat škodu z povinného ručení, než musí říct, kolik vyplatí nebo proč peníze neposílá? Základní odpověď zní: nejpozději do tří měsíců od uplatnění nároku musí šetření ukončit, případně písemně vysvětlit, proč nárok nebo jeho výši zatím nelze určit.
Pojišťovna přitom nemá čekat až na konec této lhůty. Škodu musí začít řešit bez zbytečného odkladu. Tří měsíců se tedy nelze dovolávat jako automatického povolení nechat případ ležet. Jde o nejzazší hranici, do které musí pojišťovna dospět k určitému výsledku nebo své zdržení konkrétně a písemně zdůvodnit.
Lhůta se počítá od uplatnění nároku, nikoli nutně od samotné nehody. Rozhodující proto bývá okamžik, kdy poškozený nárok pojišťovně oznámil a požádal o náhradu škody. Prakticky je vhodné mít k dispozici potvrzení o oznámení, číslo škodní události a komunikaci s pojišťovnou. Telefonát může být užitečný pro rychlou domluvu, při sporu se však lépe prokazuje písemné podání.
Do tří měsíců musí pojišťovna sdělit výši pojistného plnění, tedy částku, kterou hodlá vyplatit. Nemusí to vždy znamenat, že peníze budou tentýž den na účtu. Oznámení částky a samotná výplata jsou dva odlišné kroky, které mají vlastní časovou posloupnost.
Jestliže pojišťovna výši plnění v této lhůtě určit nedokáže, nemůže zůstat jen u neurčitého sdělení typu „případ stále prověřujeme“. Musí písemně vysvětlit, proč nelze nárok nebo jeho částku určit. Důvod musí odpovídat konkrétní situaci, například neuzavřenému šetření okolností nehody nebo nejasnostem, které mají skutečný vliv na posouzení nároku. Obecná formulace bez vysvětlení poškozenému příliš nepomůže a sama o sobě nenahrazuje řádné odůvodnění.
Představme si běžnou dopravní nehodu, u níž je viník známý, vozidla jsou nafotografovaná a poškozený dodal doklady k opravě. Pojišťovna může potřebovat ověřit rozsah poškození nebo přiměřenost nákladů, nemůže však bez vysvětlení opakovaně posouvat rozhodnutí. U složitější nehody se šetření protáhnout může, ale právě tehdy musí pojišťovna do tří měsíců napsat, co jí v určení nároku brání.
Po ukončení šetření je pojistné plnění splatné do 15 dnů. Tato lhůta začíná běžet až po skončení šetření, nikoli automaticky po uplynutí tří měsíců od oznámení škody. Když tedy pojišťovna oznámí částku například až po důkladném prověření případu, má po uzavření šetření ještě prostor pro samotné odeslání peněz.
To však neznamená, že může tří měsíce mlčet a potom si přidat dalších 15 dnů bez jakéhokoli vysvětlení. Nejprve musí ve stanoveném termínu šetření ukončit, nebo písemně objasnit, proč to nejde. Jakmile je šetření uzavřené a nic nebrání výplatě, běží patnáctidenní splatnost.
Pokud pojišťovna tří měsíční lhůtu nesplní, vzniká nárok na úrok z prodlení z dotčené částky. Nejde tedy jen o administrativní nedostatek bez následků. Poškozený může požadovat finanční kompenzaci za dobu, kdy pojišťovna nesplnila svou povinnost včas. Konkrétní výpočet se může lišit podle toho, jaká část nároku byla předmětem prodlení a kdy přesně nastaly rozhodné okamžiky.
Při zpoždění je rozumné nejdříve zkontrolovat vlastní dokumenty. Důležité je datum uplatnění nároku, nikoli pouze datum, kdy pojišťovna přidělila škodní události interní číslo. Zkontrolujte také, zda pojišťovna požadovala doplnění podkladů a zda jste na její výzvy reagovali. Chybějící dokumenty mohou mít na průběh šetření vliv, samy o sobě ale nemažou povinnost pojišťovny komunikovat a svůj postup vysvětlit.
Po uplynutí tří měsíců lze pojišťovnu písemně vyzvat, aby sdělila, zda šetření ukončila, jakou částku uznává, případně z jakého konkrétního důvodu nárok nebo jeho výši stále nelze určit. V žádosti je praktické uvést datum uplatnění nároku, číslo škodní události a požadovat písemné stanovisko. Když máte veškerou komunikaci pohromadě, působí celý případ méně jako nekonečné přehazování papírů a více jako jasně doložená časová osa.
Jiná situace nastává, pokud pojišťovna část nároku uzná a zbytek odmítne nebo zatím nedokáže vyčíslit. I tehdy má poškozený právo vědět, jak pojišťovna k částce dospěla a proč další část nevyplatí. Tří měsíční pravidlo se nevztahuje jen na případy, v nichž má pojišťovna vyplatit všechno, co poškozený požaduje. Týká se také částečného plnění a písemného vysvětlení k neuznané či neurčené části nároku.
Právní rámec dnes upravuje zákon č. 30/2024 Sb., který je účinný od 1. dubna 2024. Pro poškozeného z něj plyne především praktická jistota: pojišťovna musí jednat bez zbytečného odkladu, do tří měsíců oznámit výši plnění nebo vysvětlit překážku a po skončení šetření vyplatit přiznanou částku do 15 dnů. Když se tyto lhůty nedodrží, nejde o situaci, kterou by bylo nutné pouze trpělivě přejít, protože může vzniknout právo na úrok z prodlení.
