Když si Tomáš po několika letech otevřel e-mail s oznámením o automatickém prodloužení povinného ručení, čekal pár stovek navíc. Místo toho uviděl částku vyšší skoro o dva tisíce korun. Auto měl pořád stejné, neboural a pojistku platil včas. Jen bez přemýšlení nechal smlouvu běžet dál.
Stačilo zadat údaje do srovnání a během několika minut našel levnější nabídku. Žádné složité vyjednávání, žádná změna auta ani omezení běžného provozu. Jen se ukázalo, že věrnost jedné pojišťovně nemusí být zrovna výhodná strategie.
Průměrné povinné ručení osobního auta v roce 2026 vychází na 4 408 korun ročně. U motocyklů je průměr výrazně nižší, zhruba 519 korun. Průměr ale schová velké rozdíly. Část řidičů platí mnohem méně, jiní se dostanou na několikanásobek této částky, přestože jejich auta se od sebe nemusí na první pohled zásadně lišit.
Nejrychlejší cesta k úspoře vede přes porovnání více pojišťoven. U stejného vozu může nabídka vypadat úplně jinak podle toho, kdo sedí za volantem. Modelový příklad Škody Octavia s motorem o výkonu 110 kW ukázal rozdíl mezi 8 942 korunami a 2 619 korunami ročně. První částka se týkala devatenáctiletého řidiče z Prahy bez bonusu, druhá dvaašedesátiletého řidiče z Holýšova s maximálním bonusem. Nejde tedy o chybu v kalkulaci, ale o výsledek rozdílného rizika, které pojišťovna jednotlivým klientům přisuzuje.
Právě věk a bydliště patří mezi údaje, které cenu mění nejvýrazněji. Mladý řidič z velkého města zaplatí obvykle více než zkušený motorista z menší obce. Pojišťovna do výpočtu promítá také výkon nebo objem motoru, značku a model vozidla, účel používání i historii škod. U služebního auta nebo vozu využívaného k častému cestování tak může vyjít pojistka jinak než u auta, které většinu týdne stojí před domem.
Největší rozdíl však často udělá bonus za jízdu bez nehod. Pojišťovny ho počítají podle délky bezeškodního průběhu a podle vlastních sazebníků může snížit pojistné přibližně o 50 až 60 procent. To už není kosmetická sleva, ale částka, která může z roční platby ukrojit tisíce korun.
Problém nastává ve chvíli, kdy pojišťovna nemá všechny předchozí smlouvy správně dohledané nebo řidič nedoloží svou historii. Při sjednávání proto zkontrolujte, zda se v nabídce skutečně promítá celý bezeškodní průběh. Jestli jste v minulosti měnili pojišťovnu, stěhovali se nebo auto nějakou dobu nevlastnili, může být potřeba dodat další informace. Pár minut věnovaných kontrole se vyplatí víc než slepé přijetí první částky.
Podle údajů ze sjednaných smluv za rok 2025 se 53 procent pojistek dostalo pod hranici 4 000 korun ročně a 30 procent dokonce pod 3 000 korun. Levnější pojištění tedy není výjimkou vyhrazenou jen pro majitele malých městských aut. Hodně záleží na kombinaci řidiče, vozu a historie bez nehod.
Při porovnávání ale není rozumné sledovat pouze nejnižší cenu. Povinné ručení sice kryje škody způsobené ostatním, rozdíly mezi produkty se objevují v limitech pojistného plnění a v doplňkových službách. Nabídka o několik stokorun levnější může mít velmi nízké limity nebo žádné užitečné připojištění. U běžného auta dává smysl věnovat pozornost například asistenčním službám, které pomohou při poruše, nehodě nebo odtahu.
Základní zákonné krytí může vypadat podobně, ale detaily rozhodují. Vyšší limity se hodí hlavně při vážnější nehodě, kdy škoda na zdraví nebo majetku snadno přesáhne běžné částky. Rozdíl v ceně mezi nižšími a vyššími limity přitom nemusí být dramatický. Tady se vyplatí přečíst si podmínky, ne jen zelené políčko s nejnižší cenou.
Přesné údaje zadávejte do více srovnávačů, případně si nechte připravit nabídku přímo u několika pojišťoven. Rozhodně nepřebírejte automatické prodloužení jen proto, že vám přišlo do e-mailu. Pojišťovna může změnit sazbu, i když se u vás nic nezměnilo. Právě automatické prodlužování bývá okamžik, kdy řidiči začnou přeplácet, aniž si toho všimnou.
Před změnou smlouvy si pohlídejte termín výpovědi a datum, od kterého má nová pojistka platit. Nové povinné ručení musí navazovat bez mezery. Současně není dobré ukončovat starou smlouvu dřív, než máte potvrzené nové pojištění. Ušetřených pár tisíc by za takovou administrativní chybu nestálo.
Osobně bych začal právě starou smlouvou a jedním čerstvým srovnáním. Je to podobné jako kontrola účtu za telefon: člověk často zjistí, že stále platí za něco, co si kdysi nastavil a od té doby tomu nevěnoval pozornost. Zapište si aktuální cenu, bonus, limity a připojištění, potom zadejte stejné údaje do nových kalkulací. Teprve pak je vidět, jestli je rozdíl skutečný, nebo vznikl jen tím, že jedna nabídka obsahuje méně služeb.
Nejlevnější povinné ručení tak většinou nevzniká jedním trikem. Rozhoduje správně započítaný bonus, přesné údaje o řidiči a vozidle, několik porovnaných nabídek a ochota nenechat smlouvu bez kontroly automaticky pokračovat další rok.
