Představte si dvě situace. V první nabouráte do cizího auta a vaše pojišťovna zaplatí škodu poškozenému. Ve druhé zůstane po nehodě stát vaše vlastní vozidlo u krajnice a vy potřebujete odtah. Na první pohled jde pořád o jeden problém s autem, jenže povinné ručení mezi nimi dělá poměrně ostrou čáru. Zatímco škody způsobené jiným lidem kryje ze své podstaty, odvoz vašeho poškozeného vozu automaticky nehradí.
Odtah se může objevit až v rámci asistenčních služeb nebo zvláštního připojištění. Rozhoduje tedy, co přesně máte ve smlouvě a jaké podmínky se k asistenci vážou. Někdy je základní pomoc součástí povinného ručení bez výrazného příplatku, jindy si za širší rozsah služeb připlatíte. Rozdíl bývá i v tom, zda asistence funguje jen po nehodě, nebo také při běžné poruše.
To je detail, který řidiče často zaskočí. Auto nemusí být nabourané. Asistenční služba může pomoci také při defektu pneumatiky, vybité baterii nebo jiné závadě, kvůli níž se vůz nedokáže rozjet. U některých variant jde o drobný zásah na místě, třeba nastartování přes kabely. Když oprava není možná, přichází na řadu odtah do servisu nebo na jiné místo podle pravidel pojišťovny.
Povinné ručení tedy nefunguje jako univerzální servisní balíček pro vaše auto. Když například na namrzlé silnici poškodíte vlastní vůz a nikomu jinému nevznikne škoda, samotné povinné ručení vám odtah nezaručí. Stejně tak nepokryje automaticky odvoz auta po poruše motoru jen proto, že je vozidlo řádně pojištěné. Tady už musíte hledat konkrétní asistenční doložku, případně havarijní pojištění s odpovídajícími službami.
Při sjednávání se vyplatí nečíst jen slovo „asistence“, ale hlavně její rozsah. Zajímat vás bude, zda platí v České republice i v zahraničí, při nehodě i poruše, a také jak vysoký limit pojišťovna stanovila. Limit může být vyjádřený částkou, vzdáleností, nebo kombinací obojího. Odtah za několik tisíc korun může v Česku stačit, při cestě přes několik států už se ale účet dokáže vyšplhat výrazně výš.
Rozdíl mezi základní a rozšířenou variantou bývá někdy překvapivý. Základní asistence může být součástí levnějšího balíčku povinného ručení, ale nabídne jen omezený zásah. Rozšířená varianta může přidat vyšší limit na odtah, pomoc v zahraničí, úschovu nepojízdného vozidla nebo náhradní auto. U jedné z dostupných variant je například bezlimitní odtah v Česku i Evropě a náhradní vozidlo až na 15 dní. Taková nabídka už se praktickým dopadem blíží samostatné službě, ne jen drobné pomoci při nouzi.
Jinde může mít nadstandardní asistence pro vozidla do 3,5 tuny stanovený limit 5 000 korun v České republice a 300 eur v zahraničí. Pojišťovna v takovém případě hradí také úschovu nepojízdného vozu, nejvýše však po dobu pěti dnů. Uvedené limity se vztahují na jednu asistenční událost, nikoli automaticky na celý rok. Právě podobná věta se v podmínkách snadno přehlédne, přitom při delší cestě může rozhodnout o tom, kolik nakonec zaplatíte ze svého.
Zkontrolujte si proto nejen cenu pojištění, ale také formulace jako „na jednu událost“, „do výše nákladů“ nebo „po předchozím souhlasu asistenční služby“. Zní trochu úředně, ale přesně v těchto slovech se skrývá rozdíl mezi bezstarostným odtahem a nepříjemným doplatkem. Osobně bych se při cestě do zahraničí díval na limit odtahu dřív než na pár ušetřených stokorun ročně. Porouchané auto u dálnice umí změnit náladu rychleji než studená káva na čerpací stanici.
Důležitý je také postup po nehodě nebo poruše. Odtah si zpravidla nemůžete objednat úplně libovolně a potom jen poslat pojišťovně účet. Nejprve byste měli kontaktovat asistenční linku, popsat situaci a řídit se jejími pokyny. Operátor obvykle zajistí vhodnou službu, případně vám řekne, jaký odtah můžete objednat sami a do jaké částky.
Když pojišťovnu neinformujete nebo její pokyny nedodržíte, může být asistence vyloučena. To se týká i situace, kdy si bez předchozí domluvy zavoláte nejbližší odtahovou službu, necháte auto odvézt do vzdáleného servisu a teprve potom řešíte proplacení. Neznamená to, že v nebezpečné situaci máte stát u silnice a čekat bez ohledu na okolnosti. Pokud hrozí bezprostřední riziko, postarejte se nejdřív o bezpečí, ale jakmile to jde, spojte se s asistenční službou a schovejte si doklady o zásahu.
Při telefonátu se bude hodit znát registrační značku, místo, kde vůz stojí, popis problému a počet cestujících. U nehody také řekněte, zda je auto pojízdné, zda někdo utrpěl zranění a kam by podle vašich představ mělo být odtaženo. Konečné místo ale může záviset na podmínkách konkrétního balíčku. Některé asistence počítají s odtahem do nejbližšího vhodného servisu, nikoli automaticky do vašeho oblíbeného autoservisu na druhém konci republiky.
Před cestou do zahraničí si ověřte i kontakt na asistenční službu a způsob komunikace. Užitečné je mít číslo uložené v telefonu, ne pouze vytištěné ve smlouvě doma v šuplíku. Zjistěte si také, zda se limity mění podle země, typu události nebo hmotnosti vozidla. Vozidla do 3,5 tuny bývají v těchto podmínkách vymezena zvlášť, což může být podstatné například u větší dodávky nebo obytného vozu.
Když si nejste jistí, jestli vaše povinné ručení odtah zahrnuje, hledejte ve smlouvě výrazy jako asistenční služby, technická pomoc, odtah vozidla, porucha, nehoda a náhradní vozidlo. Samotný název pojištění nestačí. Dvě smlouvy označené jako povinné ručení mohou mít v ceně úplně jiný rozsah pomoci. Jedna nabídne základní zásah při nehodě, druhá zaplatí odtah po poruše a přidá náhradní auto.
Odpověď na otázku, kdy může být odtah součástí povinného ručení, je proto jednoduchá jen napůl: tehdy, když ho obsahují sjednané asistenční služby nebo připojištění. Nejde o automatický nárok daný samotným povinným ručením. Rozhodují podmínky, limity a správný postup při události – právě ty tři řádky, které člověk při sjednávání pojištění nejčastěji přeskočí.
