Povinné ručení ·

Pojišťovna krátí plnění z povinného ručení? Braňte se konkrétním výpočtem

Pojišťovna vám nemůže po 1. dubnu 2024 libovolně krátit plnění z povinného ručení jen proto, že našla pochybení na straně viníka. U poškozeného nesmí plnění krátit ani odmítnout v rozsahu odpovědnosti pojištěného. Přesto se podobné dopisy objevují a mnoho lidí je přijme jako hotovou věc.

To je první chyba. Druhá bývá ještě dražší: poškozený se spokojí s jednou větou o „spoluzavinění“ nebo s paušálním krácením o dvacet procent, aniž by se dozvěděl, jak pojišťovna k částce dospěla.

Nejdřív si vyžádejte přesný důvod

Telefonát s likvidátorem může být užitečný pro rychlou orientaci, jako důkaz však mnoho neznamená. Trvejte na písemném sdělení, v němž pojišťovna uvede výši plnění, případně důvod zamítnutí nebo krácení. Tuto povinnost má na žádost pojištěného i poškozeného.

Nestačí formulace typu „porušení povinností řidiče mělo vliv na vznik škody“. Pojišťovna musí popsat, jaké konkrétní porušení zjistila, jaký mělo podle jejího názoru vliv a proč právě tento vliv odůvodňuje dané krácení.

Pohlídejte si také rozdíl mezi tím, co pojišťovna vyplatila, a tím, co skutečně uznala. V dopise může být několik částek: náklady na opravu, případné snížení hodnoty vozidla, spoluúčast, odečtené položky nebo částka, kterou zatím zadržuje kvůli pokračujícímu šetření. Bez rozpisu se v tom nedá rozumně bránit.

Paušální procento není výpočet

Občanský zákoník vyžaduje, aby krácení odpovídalo skutečnému vlivu konkrétního porušení povinnosti na vznik nebo rozsah škody. Jestliže pojišťovna pouze oznámí, že plnění krátí o určité procento, ale nepředloží žádný výpočet ani vysvětlení, je na místě takový postup napadnout.

Příkladem může být situace, kdy řidič poruší povinnost, která sice existovala, ale neměla žádný prokazatelný vztah k rozsahu škody. Zpožděné oznámení nehody samo o sobě ještě neříká, že právě kvůli němu vznikla vyšší škoda. Pojišťovna musí ukázat spojení mezi porušením a konkrétní částkou, ne jen připomenout paragraf.

Tady se vyplatí být nepříjemně přesný. Ptejte se: Která část škody vznikla kvůli tomuto jednání? Jak se vypočítala? Jaký podklad pojišťovna použila? Odpověď „takto to stanovujeme standardně“ není náhradou za odůvodnění.

Od dubna 2024 má poškozený silnější ochranu

Od 1. dubna 2024 platí podle § 23 zákona č. 30/2024 Sb., že pojišťovna nesmí poškozenému krátit ani odmítnout plnění v rozsahu odpovědnosti pojištěného. Změna míří právě proti situacím, kdy pojišťovna sice uzná, že za škodu odpovídá její klient, ale následně se snaží část nároku přenést na poškozeného kvůli porušení povinností řidiče.

To neznamená, že každý nárok bude automaticky vyplacen v libovolné výši. Pojišťovna může zkoumat, zda škoda skutečně vznikla, jaký je její rozsah a zda některé náklady nebyly zbytečné nebo neprokázané. Neměla by však používat porušení povinnosti jako univerzální záminku ke snížení částky, za kterou pojištěný odpovídá.

Právě proto má smysl rozlišit dvě otázky. První zní, zda za škodu někdo odpovídá. Druhá řeší, jak vysoká škoda vznikla. Pojišťovna je nemůže slít do jedné neurčité věty a doufat, že poškozený nebude protestovat.

Hlídání lhůt může změnit vyjednávací pozici

Pojišťovna má po oznámení škody povinnost šetřit bez zbytečného odkladu. Jestliže šetření neskončí do tří měsíců od oznámení škody, musí sdělit důvody, které jí brání věc uzavřít. Po skončení šetření je pojistné plnění splatné do patnácti dnů.

Tříměsíční lhůta neznamená, že po jejím uplynutí automaticky získáte celou požadovanou částku. Znamená ale, že mlčení přestává být pohodlnou odpovědí. Pojišťovna musí vysvětlit, co konkrétně ještě zjišťuje a proč bez toho nelze o nároku rozhodnout.

Jestliže pojišťovna lhůtu promarní, u neoprávněného krácení, odmítnutí nebo nečinnosti mohou přicházet v úvahu také účelně vynaložené náklady právního zastoupení. Nečekejte proto měsíce jen proto, že vám pracovník po telefonu slibuje, že „se to brzy pohne“.

Pošlete námitky jako malou žalobu

Námitky odešlete písemně a formulujte je věcně. Uveďte, s jakou částí rozhodnutí nesouhlasíte, kolik má podle vás pojišťovna doplatit, z čeho částku počítáte a jaké důkazy ji podporují.

Přiložte například fakturu za opravu, rozpočet servisu, fotografie poškození, policejní záznam, svědecké výpovědi nebo odborné vyjádření. Každá příloha by měla mít jasný účel. Fotografie dokazují rozsah poškození, faktura skutečně vynaložené náklady a odborné vyjádření může vysvětlit, proč určitá oprava souvisí s nehodou.

Napište také, proč konkrétní krácení neodpovídá skutečnému vlivu vytýkaného jednání. Jestliže pojišťovna použila například třicetiprocentní krácení, požadujte vysvětlení, proč právě třicet procent a jak se tato hodnota promítla do jednotlivých položek.

Své námitky pošlete tak, abyste později prokázali jejich doručení. Uschovejte si původní rozhodnutí, vlastní výpočet, přílohy i veškerou komunikaci. V podobném sporu se někdy nehraje o jeden velký důkaz, ale o to, zda máte souvislou časovou osu a umíte doložit každé tvrzení.

Kdy už přizvat právníka

Právní pomoc dává smysl zejména tehdy, když jde o vyšší škodu, pojišťovna odmítá odpovědnost, rozporuje příčinnou souvislost nebo opakuje stejné obecné tvrzení i po podání námitek. U složitějších případů se vyplatí právníkovi předat kompletní spis, ne jen poslední dopis.

Poškozený má podle § 28 zákona č. 30/2024 Sb. přímé právo žalovat pojišťovnu. Nemusí tedy nejprve vést spor s viníkem nehody a teprve potom hledat cestu k pojistiteli. Soudní řízení je však vhodné připravit až ve chvíli, kdy je jasné, jaká část nároku zůstala sporná a jakými důkazy ji lze podpořit.

Největší slabinou bývá neurčitý požadavek. Věta „žádám o přehodnocení“ pojišťovnu k ničemu výraznému netlačí. Částka, výpočet, konkrétní námitka a přiložené důkazy už ano. Krácení se pak z mlhavého verdiktu mění v tvrzení, které musí někdo obhájit.