Na parkovišti může vzniknout povinnost zavolat policii i kvůli škodě, která na první pohled vypadá jako obyčejný škrábanec na nárazníku.
Sám jsem si dřív parkovištní ťukanec představoval jako nejméně dramatickou dopravní nehodu. Dva řidiči si vymění údaje, někdo pořídí pár fotografií a během několika minut se jede dál. Jenže právě parkoviště má jednu právní past: poškozené auto často stojí bez řidiče. A tím se situace mění výrazněji, než by odpovídalo rozsahu promáčkliny.
Kdy policii volat musíte
Od 1. července 2025 platí, že při dopravní nehodě se policie povinně přivolává kvůli výši škody tehdy, když přesáhne 200 000 korun. Dříve byla hranice poloviční. U běžného střetu dvou aut tedy mohou řidiči při škodě do této částky vyřešit událost společným záznamem o nehodě a výměnou potřebných údajů.
Tahle hranice ale není jediným měřítkem. Když narazíte do zaparkovaného automobilu, jehož řidič není na místě, jde o poškození majetku třetí osoby. Policii je v takovém případě nutné zavolat bez ohledu na to, jestli vznikla škoda za několik tisíc, nebo za desítky tisíc korun. To je přesně ten moment, který lidé na parkovišti často přehlédnou. Malý důlek není důvodem k odjezdu ani k lístku za stěračem.
Policii musíte přivolat také tehdy, když se někdo zraní nebo zemře, při nehodě poškodíte dopravní značku či svodidla, případně pokud sami nedokážete obnovit provoz. Na parkovišti může jít třeba o zablokovaný průjezd, poškozenou závoru nebo situaci, kdy auta brání bezpečnému pohybu ostatních vozidel.
Jestliže je druhý řidič na místě, nikdo není zraněný, škoda nepřesahuje 200 000 korun a nepoškodili jste majetek třetí osoby, policii volat nemusíte. Oba řidiči by měli sepsat společný záznam o nehodě a vyměnit si údaje. Nestačí spoléhat na větu „nějak se domluvíme“. Poškozený může později zjistit další poškození a bez záznamu se dokazování zbytečně komplikuje.
Na parkovišti je papírování často důležitější než samotný náraz.
Co kryje povinné ručení
Povinné ručení se vztahuje i na škodu způsobenou při stání vozidla. Typický střet při parkování tedy do jeho krytí zásadně spadá. Jestli při couvání poškodím cizí auto, nejde o zvláštní druh nehody, na který by se povinné ručení nevztahovalo jen proto, že k němu došlo mezi parkovacími místy a při malé rychlosti.
Pojištění však neznamená, že se po nehodě nemusím o nic starat. Viník by měl událost oznámit své pojišťovně bez zbytečného odkladu. Poškozený uplatňuje nárok u pojišťovny viníka, nikoli automaticky u svého pojistitele. K oznámení se hodí přiložit fotografie poškození, postavení vozidel, okolí i případných stop na zemi. Užitečné jsou rovněž kontakty na svědky a přesný popis toho, co se stalo.
Povinné ručení přitom řeší škodu, kterou způsobím někomu jinému. Promáčknuté auto viníka samo o sobě z tohoto pojištění opravené nebude. U parkovací nehody bývá nejjednodušší situace ta, kdy je odpovědnost zřejmá a oba účastníci zůstanou na místě. Jakmile jeden z nich odjede nebo začne svou verzi měnit, význam fotografií a policejního záznamu rychle roste.
Když narazím do auta bez řidiče
První krok je podle mě prostý: zůstat na místě a pokusit se najít majitele vozidla. Lze se zeptat v okolních prodejnách, u obsluhy parkoviště nebo v informačním centru. Pokud se řidiče nepodaří dohledat, volá se policie. Lístek s telefonním číslem za stěračem sám o sobě povinnost vyřešit nemusí.
Do příjezdu policie bych s vozidly zbytečně nemanipuloval, pokud nepřekážejí nebo nevytvářejí nebezpečí. Všechno bych vyfotil: celkovou situaci, registrační značky, poškození obou vozidel, parkovací místo i případné kamery v okolí. Fotografie nejsou náhradou za oznámení nehody, ale mohou později objasnit, jak ke kontaktu došlo.
Někteří lidé mají tendenci škodu posuzovat podle ceny dílu, který vidí. To je zrádné. Odřený nárazník může skrývat poškozené úchyty, senzory nebo další součásti, které na první pohled nejsou patrné. Odhad „to bude jen za pár tisíc“ proto není dobrý důvod k tomu, aby se policie nevolala, zvlášť když u zaparkovaného vozu nikdo není.
Když se řidič vrátí na místo
Majitel poškozeného auta může přijít ještě před příjezdem policie. Ani tehdy není dobré začít situaci řešit ve spěchu. Oba řidiči by si měli vyměnit jméno, kontaktní údaje, údaje o vozidle a pojištění. Společný záznam má obsahovat místo a čas nehody, popis průběhu, viditelná poškození a podpisy obou účastníků.
Když se názory na průběh nehody rozcházejí, je rozumnější přivolat policii. Totéž platí při podezření, že druhý řidič je pod vlivem alkoholu nebo drog, nemá potřebné doklady, odmítá údaje sdělit či chce bez vysvětlení odjet. Snaha vyhnout se nepříjemnosti může později vytvořit mnohem větší problém.
U vozidel zaparkovaných bez přítomného řidiče bych byl opatrný i při zdánlivě banálním poškození. Právě tady se nejčastěji rozhoduje mezi řádně oznámenou nehodou a situací, která začne vypadat jako odjezd od nehody. Povinné ručení pak sice může škodu pokrýt, ale bez správně zaznamenaného průběhu se k penězům může poškozený i viník dostávat podstatně hůř.
