Dodávka stojí u krajnice, přední část má promáčknutou a telefon v kabině nepřestává zvonit. Na druhém konci linky čeká zákazník, který potřebuje zboží ještě dnes. Řidič ale ví, že s vozem se nikam nedostane. Oprava potrvá několik dní a během nich nebude vydělávat. Právě v takové chvíli se vedle škody na autě objeví další otázka: kdo nahradí peníze, které kvůli nehodě nepřijdou?
Tento nárok se označuje jako ušlý zisk. Nejde o částku za samotnou opravu vozidla ani o náhradu běžných provozních výdajů. Má pokrýt skutečný majetkový prospěch, který by poškozený za normálního průběhu získal, nebýt dopravní nehody. Povinné ručení viníka s takovou škodou výslovně počítá. Podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 30/2024 Sb. kryje také ušlý zisk, nejvýše však do sjednaného limitu pojistného plnění.
Zákon č. 30/2024 Sb. platí od 1. dubna 2024. Minimální limit pro škodu na majetku a ušlý zisk činí 50 milionů korun na jednu škodnou událost, a to bez ohledu na počet poškozených. V praxi tedy nejde o limit 50 milionů pro každého jednotlivého poškozeného, ale o společný strop pro danou událost. U běžné nehody mezi dvěma auty se poškozený k této hranici zpravidla ani nepřiblíží. Právně je ale podstatné vědět, jak se limit počítá.
Nárok se uplatňuje přímo u pojišťovny, u níž má viník sjednané povinné ručení. Jestliže při nehodě nebylo nutné volat policii, může jako základní doklad posloužit společný záznam o dopravní nehodě. Ten by měl co nejpřesněji zachytit průběh střetu, poškozená vozidla, účastníky a jejich údaje. Samotný záznam však ještě neprokazuje, kolik peněz poškozený skutečně ztratil. K tomu je potřeba doplnit další dokumenty.
U podnikatele může jít například o smlouvy se zákazníky, potvrzené objednávky, plán rozvozů, faktury z obdobných období, účetní podklady nebo přehled zakázek, které nebylo možné kvůli nehodě splnit. Smyslem není ukázat, že vůz obvykle vydělává, ale doložit, jaký konkrétní příjem se kvůli konkrétní odstávce neuskutečnil. Pojišťovna bude zajímat také délka opravy, skutečná doba vyřazení vozidla a možnost použít náhradní automobil.
Právě tady se mnoho nároků začne rozpadat. Ušlý zisk není automatická položka, která vznikne pokaždé, když je poškozené auto několik dní v servisu. Poškozený musí prokázat reálnou ztrátu a příčinnou souvislost mezi nehodou a tím, že peníze nevydělal. Nestačí tedy říct, že bez havárie by vůz pravděpodobně pracoval. Je třeba ukázat, jaké konkrétní práci měl sloužit, proč ji nebylo možné vykonat jinak a jak se výpadek promítl do výsledného hospodaření.
Rozdíl může být překvapivě malý na papíře, ale zásadní při posuzování nároku. Jestliže dopravce doloží tři zrušené zakázky, jejich cenu a termíny, má jinou pozici než člověk, který pouze porovná tržby za dva náhodně vybrané měsíce. Ušlý zisk navíc není totéž co celkový obrat. Z příjmu se obvykle musí odečíst náklady, které by při uskutečnění zakázky vznikly, například palivo, mýto nebo materiál. Jinak by poškozený dostal náhradu i za výdaje, které ve skutečnosti nemusel vynaložit.
Dobrou ilustraci přinesl případ, v němž Nejvyšší soud řešil nárok ve výši 145 882 korun. Poškozený tvrdil, že kvůli pracovní neschopnosti a poškození vozidla přišel o výdělek. Soud však nárok zamítl, protože se ukázalo, že vozidlo bylo i během pracovní neschopnosti plně využito jinými zakázkami. Chyběla tak potřebná vazba mezi nehodou a tvrzeným výpadkem. Samotná pracovní neschopnost tedy ještě neznamenala, že vznikl ušlý zisk v požadované výši.
Tento detail bývá pro laiky matoucí. Člověk může být po nehodě zraněný a současně může jeho podnikání pokračovat prostřednictvím zaměstnance, kolegy nebo náhradního řidiče. Pokud zakázky proběhnou a příjem zůstane zachovaný, není co nahrazovat. Naopak když náhradní řešení neexistuje, zakázky jsou prokazatelně zrušeny a výpadek odpovídá době, po kterou bylo vozidlo mimo provoz, může být nárok opodstatněný.
Pomáhá vést si od prvního dne jednoduchou evidenci. Kdy bylo auto odvezeno do servisu, kdy servis opravu dokončil, jaké objednávky byly naplánované, které z nich odpadly a proč je nebylo možné přesunout na jiné vozidlo. Hodí se také písemná komunikace se zákazníky. Krátká zpráva o zrušení rozvozu může mít větší vypovídací hodnotu než zpětně vytvořený seznam ztrát po několika měsících.
Pojišťovně je vhodné ušlý zisk uplatnit odděleně a popsat ho konkrétně, ne pouze jednou větou v hlášení škody. Každá položka by měla mít vysvětlení, výpočet a doklad. Jestliže se nárok týká více dnů, měl by poškozený objasnit, proč právě tato doba odpovídá skutečné odstávce a proč se během ní nemohl přizpůsobit jiným způsobem. U vozidla používaného pro podnikání může hrát roli také jeho jedinečnost: jinak se posuzuje běžný osobní automobil a jinak speciálně vybavený vůz, který nelze rychle nahradit.
Do nároku lze za určitých podmínek zahrnout také náklady na právní zastoupení. Povinné ručení je však nehradí automaticky jen proto, že si poškozený najal advokáta. U nároku na ušlý zisk se náklady hradí při marném uplynutí lhůty podle § 2798 odst. 2 občanského zákoníku, při neoprávněném odmítnutí plnění nebo při neoprávněném krácení pojistného plnění. Kdo právní pomoc vyhledá hned na začátku, nemá tím automaticky zajištěno, že mu pojišťovna celý účet proplatí.
Největší váhu proto mívá přesný příběh podložený čísly: nehoda vyřadila konkrétní vůz, vůz měl v konkrétních dnech plnit konkrétní zakázky, ty nebylo možné zajistit jinak a po odečtení ušetřených nákladů vznikla konkrétní ztráta. Ušlý zisk se nepočítá z pocitu, že podnikání mohlo vydělat více, ale z příležitosti, která byla připravená a kvůli nehodě skutečně zmizela.
