Ani technicky nezpůsobilé auto nepřestává potřebovat povinné ručení. A když s ním způsobíte škodu, může pojišťovna poškozenému zaplatit a potom po vás vymáhat celou vyplacenou sumu.
Tohle je přesně ten případ, kdy se vyplatí oddělit dvě věci, které se často pletou: zda vozidlo smí na silnici a zda k němu musí být sjednané povinné ručení. Odpověď na první otázku může znít „ne“, zatímco u druhé pořád platí „ano“.
Od 1. dubna 2024 se tato povinnost vztahuje také na technicky nezpůsobilá vozidla, pokud zůstávají provozovaná nebo registrovaná. Nestačí tedy říct, že auto neprošlo kontrolou, má vážnou závadu nebo několik měsíců stojí před domem s plánovanou opravou. Jestliže je stále registrované a není řádně vyřazené z provozu, povinné ručení se ho týká dál.
Pojištění a způsobilost vozidla jsou dvě různé věci
Povinné ručení chrání především poškozené. Když řidič způsobí nehodu, pojišťovna z něj obvykle neudělá rukojmího a nečeká, až si poškozený vyřeší škodu sám. Zaplatí například opravu cizího auta, náklady spojené se zraněním nebo další újmu podle konkrétní situace.
To ale neznamená, že vlastník či provozovatel technicky vadného auta může bez obav pokračovat v jízdě. Povinné ručení nenahrazuje technickou kontrolu, nelegalizuje nebezpečné vozidlo a nechrání automaticky před všemi finančními následky. Funguje jako pojistná ochrana vůči třetím osobám, zatímco pravidla silničního provozu řeší, jestli vůbec smíte s autem vyjet.
Představte si vůz s výrazně opotřebovanými pneumatikami, nefunkčními brzdami nebo vadou řízení. To nejsou jen položky na seznamu oprav. V určité chvíli se z nich stává přímé riziko pro ostatní účastníky provozu. A právě tady se může dostat ke slovu regres pojišťovny.
Kdy může pojišťovna chtít peníze zpět
Jestliže technický stav vozidla přispěl ke vzniku škody, může pojišťovna poškozenému plnit a následně po pojištěném požadovat náhradu celé vyplacené částky. Nejde tedy jen o symbolickou spoluúčast nebo pokutu v řádu několika tisíc korun. Při vážné nehodě mohou náklady dosáhnout částek, které zásadně zatíží rodinný rozpočet i majetek.
Regres se typicky spojuje se situací, kdy konstrukce nebo technický stav vozidla neodpovídaly bezpečnostním požadavkům. Samotná existence nějaké závady ale ještě automaticky neznamená, že pojišťovna uspěje. Posuzuje se souvislost mezi vadou a nehodou. Jinak řečeno: řeší se, zda právě technický problém k nehodě přispěl, nebo šlo o okolnost, která s ní neměla skutečnou spojitost.
Významnou roli může hrát také to, zda řidič o závadě věděl, případně zda o ní při běžné opatrnosti vědět mohl. Kdo například dlouhodobě jezdí s automobilem, který při brzdění táhne do strany, slyší kovové zvuky od kol nebo ví o problému s pneumatikami, bude svou situaci vysvětlovat mnohem hůř než člověk, u jehož vozu se objeví skrytá a před jízdou prakticky neodhalitelná porucha.
Rozhodující proto nebývá jen výsledek technické kontroly. Posuzuje se také skutečný stav vozidla v době nehody, povaha závady, její vliv na bezpečnost a okolnosti, za kterých řidič usedl za volant. Pojišťovna může vycházet z dokumentace k opravám, záznamu o nehodě, odborného posouzení i z výpovědí lidí, kteří auto znali.
Pokuta není jediný problém
Řízení technicky nezpůsobilého vozidla kvůli nebezpečné závadě může znamenat pokutu od 4 000 do 10 000 korun. Tím ale potíže nemusí skončit. Pokud policie nebo Inspekce silniční dopravy nebezpečnou závadu zjistí, může zadržet osvědčení o registraci vozidla.
Vozidlo pak nesmí pokračovat v jízdě. Odtah i opravu hradí provozovatel, takže účet může začít narůstat ještě dřív, než se začne řešit samotná nehoda nebo pojistné plnění. Auto zkrátka nezůstane stát na místě zadarmo. Pokud ho necháte odvézt do servisu, platíte odtah; pokud ho tam neodvezete, musí zůstat mimo provoz.
Provozovateli navíc ve správním řízení hrozí pokuta až 50 000 korun za provoz technicky nezpůsobilého vozidla. Rozdíl mezi pokutou uloženou řidiči za konkrétní jízdu a postihem provozovatele je praktický: odpovědnost se může dotknout různých osob podle toho, kdo vozidlo řídil a kdo jeho provoz umožnil.
Nejhorší varianta je kombinace nebezpečné závady, nehody a zranění. V takové situaci se vedle přestupkového řízení řeší škoda na majetku, újma na zdraví a případný regres. Částka za opravu jednoho nárazníku je pak skoro vedlejší ve srovnání s dlouhodobými náklady spojenými se zraněním člověka.
A právě proto nestačí mít jen platnou zelenou kartu.
Co dělat s autem, které neprošlo kontrolou
Ne každé auto s vadou je okamžitě vrak určený k likvidaci. Některé závady lze opravit během několika hodin, jiné vyžadují delší zásah nebo výměnu drahého dílu. Praktický problém však spočívá v tom, že cesta do servisu není automaticky omluvenkou pro jízdu s vozidlem, které je pro provoz nebezpečné.
Jestliže jde o závadu ohrožující brzdy, řízení, kola, pneumatiky, osvětlení nebo stabilitu vozidla, riskovat cestu po vlastní ose nedává smysl. Bezpečnější může být odtah nebo jiný způsob přepravy. Při silniční kontrole se totiž nezkoumá, zda jste měl dobrý úmysl nechat auto opravit, ale v jakém stavu skutečně jelo po silnici.
U staršího automobilu se navíc vyplatí uchovávat doklady o servisu a opravách. Nejde o kouzelný štít proti regresu, ale záznamy mohou pomoci objasnit, že jste závadu řešili, případně že vznikla až po poslední prohlídce. Pokud servis upozorní na problém, který má vliv na bezpečnost, není rozumné odkládat opravu jen proto, že auto ještě nastartuje a na první pohled jede normálně.
Povinné ručení tedy berte jako nutnou ochranu pro případ, že někomu jinému způsobíte škodu, nikoli jako povolení vyjet s automobilem v jakémkoli stavu. Registrované vozidlo může pojištění potřebovat i tehdy, když je odstavené kvůli závadě. Jakmile se ale s nebezpečným autem vydáte do provozu a jeho stav se podepíše na nehodě, může se z běžné pojistky stát začátek velmi drahého vymáhání.
