Když mi mechanik řekne, že úprava motoru přidá několik desítek kilowattů, první myšlenka obvykle míří k jízdním vlastnostem, brzdám a ceně celé úpravy. Povinné ručení se do úvah dostává až později. Právě tam ale může vzniknout problém, který se naplno ukáže teprve po nehodě.
Zvýšení výkonu motoru není jen technická věc mezi majitelem auta a servisem. Výkon patří mezi údaje, podle nichž se stanovuje pojistné. Když se tedy původní hodnota změní, pojišťovna by o tom měla vědět. Oznámit změnu je rozumné bez zbytečného odkladu, jakmile je úprava hotová a doložitelná. Zákon přitom neurčuje pevný počet dnů, ve kterém by měl majitel vše vyřídit.
To neznamená, že lze úpravu několik měsíců ignorovat a spoléhat na to, že se nic nestane. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v § 2790 odst. 2 pracuje právě s povinností oznámit změnu bez zbytečného odkladu. Prakticky bych tedy nečekal na výroční dopis od pojišťovny ani na okamžik, kdy se změna objeví při řešení škody. Jakmile mám v ruce potřebné doklady, posílám oznámení.
Co pojišťovně poslat po úpravě motoru
Pojišťovna nebude potřebovat dlouhé technické vyprávění o tom, jak se měnil plnicí tlak nebo kdo upravoval řídicí jednotku. Potřebuje především přesné údaje, podle kterých změnu dohledá a zapíše do smlouvy. Do oznámení bych uvedl původní výkon motoru v kilowattech a nový výkon v kilowattech, datum provedení úpravy, VIN a registrační značku.
Přiložil bych také doklad o schválení úpravy a potvrzení, že byla změna zapsána do registru vozidel. Právě poslední dvě položky mohou rozhodnout o tom, zda bude úprava považována za řádně provedenou, nebo jen za neoficiální zásah do auta. Faktura ze servisu může být užitečná, sama o sobě ale nemusí dokazovat, že změna splňuje technické požadavky a byla zanesená do evidence.
Nejčistší postup je požádat servis nebo technika, který úpravu prováděl, o kompletní dokumentaci ještě před převzetím auta. U některých zásahů totiž nestačí naměřit vyšší výkon na válcové zkušebně. Změna musí být technicky schválená a zapsaná tak, aby odpovídala údajům vedeným u konkrétního vozidla. U výměny motoru, výrazného přeprogramování řídicí jednotky nebo změny přeplňování je to podstatnější než u běžné opravy.
Pojišťovně lze oznámení poslat způsobem, který umožňuje doložit jeho odeslání a obsah. Vhodný kanál záleží na konkrétní smlouvě: může jít o klientskou zónu, e-mail, pobočku nebo jiný oficiální kontakt. Do předmětu bych napsal něco jednoznačného, například „Změna výkonu motoru – povinné ručení“, aby se žádost neztratila mezi běžnou korespondencí.
Pojišťovna pak může přepočítat pojistné. Vyšší výkon nemusí automaticky znamenat dramatický nárůst ceny, protože výsledná sazba závisí i na dalších údajích, ale změna se do posouzení vozidla promítnout může. Česká kancelář pojistitelů získává údaje o vozidlech od Ministerstva dopravy podle vyhlášky č. 69/2024 Sb. Není proto rozumné počítat s tím, že údaj o výkonu zůstane navždy jen mezi majitelem a dílnou.
Od 1. dubna 2024 platí zákon č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ten upravuje mimo jiné i situace, kdy pojišťovna po vyplacení škody požaduje peníze zpět. Právě proto bych si schoval nejen potvrzení o oznámení změny, ale také odpověď pojišťovny a případný nový výpočet pojistného. Papír nebo uložený e-mail může po letech působit banálně, při sporu však získává úplně jinou váhu.
Největší nebezpečí podle mě nespočívá v samotném zdražení pojistky. Vyšší roční platba bývá nepříjemná, ale předvídatelná. Mnohem horší je zjistit po nehodě, že úprava nebyla schválená, nebyla zapsaná, nebo že pojišťovna o změně neměla potřebné informace.
Kdy může přijít regres
Jestliže je úprava motoru technicky neschválená nebo není zapsaná v registru vozidel, může pojišťovna při škodě uplatnit regres podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. Znamená to, že po vyplacení náhrady poškozenému může požadovat odpovídající částku po provozovateli nebo jiné odpovědné osobě. U vážné nehody se přitom částky mohou vyšplhat velmi vysoko.
Příklad je až nepříjemně snadný: auto má zapsaný původní výkon, ale ve skutečnosti prošlo úpravou, která nebyla schválená. Řidič způsobí nehodu a pojišťovna začne zkoumat stav vozidla, dokumentaci i údaje v registru. Samotná existence technické úpravy ještě automaticky neznamená, že pojišťovna regres použije, ale nelegální nebo zatajený zásah může její pozici výrazně posílit.
Ještě přísněji se posuzují vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje při sjednávání pojištění. Podle § 28 odst. 5 zákona č. 30/2024 Sb. může pojišťovna požadovat náhradu vyplaceného plnění, pokud právě takové údaje měly vliv na vznik nebo rozsah její povinnosti. Rozdíl mezi omylem a vědomým zatajením proto není jen slovíčkaření. Jestliže se při sjednání někdo výslovně ptá na výkon nebo úpravy vozidla, odpověď by měla odpovídat skutečnému stavu.
U staršího auta s nejasnou historií bych nejdřív ověřil údaje v registru a teprve potom řešil další úpravy. Číslo v inzerátu, tvrzení předchozího majitele nebo výsledek amatérského měření nemají stejnou váhu jako oficiální doklad. Tuningová úprava může být technicky dobře provedená a auto může jezdit skvěle, jenže pojišťovna potřebuje pracovat s ověřitelnými údaji, ne s dojmem z jízdy.
Rozumné je oznámit i změnu, u které si nejsem jistý, zda se do povinnosti skutečně promítá. Pojišťovna může říct, že konkrétní zásah pojistné neovlivní, nebo si vyžádat doplnění dokumentů. Taková odpověď je pro majitele cennější než vlastní odhad. Já bych rozhodně nespoléhal na větu, že „tohle se přece při nehodě nepozná“. Moderní auta ukládají řadu údajů a kontrola se nemusí omezit na pohled pod kapotu.
Před úpravou se proto vyplatí zjistit tři věci: zda je plánovaný zásah schvalitelný, kdo zajistí zápis změny do registru a jaké doklady bude pojišťovna požadovat. Po provedení úpravy bych poslal oznámení hned, uvedl oba výkony v kW, datum, VIN, registrační značku a přiložil doklad o schválení i zápisu. U auta, do kterého se investují peníze kvůli lepšímu výkonu, je několik minut věnovaných administrativě překvapivě levná pojistka.
