Dokážete přihlásit auto dovezené z Německa, Itálie nebo třeba Švýcarska, když ještě nemá českou registrační značku? Právě tady se mnoho lidí zarazí. Vůz už mají zaplacený, převezený přes hranice a někdy i zaparkovaný před domem, jenže české značky nikde. Přesto je povinné ručení potřeba vyřešit ještě před návštěvou registru vozidel.
Při žádosti o registraci dovezeného auta v České republice musí být sjednáno české povinné ručení. K žádosti se přikládá zelená karta, tedy doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bez ní úřad registraci neprovede. Nejde přitom jen o formalitu pro jednu návštěvu přepážky. Pojištění musí skutečně platit a údaje ve smlouvě musí odpovídat vozidlu, které chcete zapsat do českého registru.
Nejpraktičtější bývá sjednat smlouvu ještě ve chvíli, kdy auto českou značku nemá. Pojišťovna k tomu potřebuje identifikaci vozidla, například VIN a další údaje z jeho dokladů. U auta dosud registrovaného v zahraničí lze české pojištění sjednat nejvýše na 30 dnů, pokud smlouva neurčí kratší dobu. Tahle lhůta je určená právě pro přechodné období mezi dovozem, vyřízením dokumentů a registrací v Česku.
Třicet dnů může znít velkoryse, ale při dovozu se rychle zkrátí. Nejprve čekáte na převoz, potom řešíte kontrolu vozidla a potřebné doklady, nakonec hledáte volný termín na úřadě. Stačí jeden chybějící dokument nebo nejasnost v zahraničním technickém průkazu a plán se posune. Smlouvu proto není rozumné nastavovat na kratší dobu jen proto, že chcete ušetřit několik stokorun. Krátkodobé pojištění totiž nevyřeší situaci, kdy se registrace protáhne.
Důležitý okamžik přichází po přidělení české registrační značky. Její číslo musíte pojišťovně oznámit nejpozději do uplynutí 30 dnů. Když to neuděláte, pojištění sjednané pro vůz dosud registrovaný v zahraničí zanikne. Nečekejte tedy, až vám někdo z pojišťovny zavolá. Číslo značky je potřeba předat aktivně, podle pokynů konkrétní pojišťovny, a ověřit si, že se změna skutečně propsala do smlouvy.
V praxi je to podobné jako převléknout kabát po příjezdu do nové země. Auto už je stejné, ale jeho úřední identita se změnila. Zahraniční registrační značka přestává být hlavním údajem a na její místo nastupuje česká. Kdo tento krok přehlédne, může se mylně domnívat, že má po registraci vše hotové, přestože krátkodobé pojištění mezitím skončilo.
Samotné povinné ručení však není jedinou věcí, která může dovoz zkomplikovat. U ojetého auta dovezeného z Evropské unie se počítá také s registračním poplatkem. Při osobním podání činí 800 korun, při elektronickém podání přes Portál dopravy 640 korun. Výše poplatku se týká registračního úkonu; nenahrazuje náklady spojené s převozem, případnými kontrolami, překladem dokumentů nebo pojištěním.
U auta z Evropské unie bývá administrativní cesta zpravidla přehlednější, protože se pohybujete v rámci stejného celního prostoru. To ale neznamená, že stačí přivézt vůz, uzavřít pojistku a zamířit na úřad. Pořád musíte mít připravené doklady k vozidlu a splnit požadavky spojené s jeho registrací. Povinné ručení se řeší před zápisem do českého registru, nikoli až poté, co dostanete českou značku.
U dovozu ze země mimo Evropskou unii přibývá ještě celní otázka. Vozidlo musí být před provozem v České republice řádně procleno. Celní dluh přitom nemusí zůstat problémem původního dovozce nebo prodejce. Může být vymáhán také po kupujícím či držiteli vozidla. Kdo koupí auto mimo EU od prostředníka a nepohlídá si celní doklady, může tak později řešit závazek, o kterém při podpisu kupní smlouvy vůbec nevěděl.
To je jeden z důvodů, proč se vyplatí rozlišovat mezi třemi odlišnými věcmi: samotným vlastnictvím auta, jeho celním stavem a možností provozovat ho v Česku. Zaplacená kupní cena automaticky neznamená, že je vůz připravený k registraci. A sjednané povinné ručení zase neznamená, že jsou vyřízené celní nebo technické náležitosti.
Před sjednáním pojištění si připravte hlavně VIN a údaje ze zahraničních dokladů. Zkontrolujte, zda se VIN shoduje na všech dokumentech. Chyba v jediném znaku může při registraci vyvolat zbytečné vysvětlování a opravu smlouvy. Pojišťovně také řekněte, že vůz zatím nemá českou registrační značku a že jde o auto dovezené ze zahraničí. Smlouva se pak nastaví pro přechodné období správným způsobem.
Zelenou kartu si vezměte k žádosti o registraci v podobě, kterou úřad akceptuje, a mějte po ruce také pojistné údaje. Nejde o dokument, který by měl zůstat zapomenutý v e-mailu mezi nabídkou pojištění a potvrzením platby. Na registru může být právě zelená karta dokladem, bez něhož se řízení neposune.
Jakmile dostanete českou registrační značku, oznamte její číslo pojišťovně bez odkladu. Praktické je udělat to hned při návratu z úřadu, ne až při první výroční platbě nebo při řešení jiné změny. Uschovejte si potvrzení o oznámení. U auta bez české značky se vyplatí hlídat termíny téměř stejně pečlivě jako stav tachometru, protože přehlédnutých třicet dnů se nedá vrátit.
