Couvání se podílí na každé osmé nehodě, kterou zaviní řidiči motorových vozidel. Od ledna do srpna 2025 jich policie evidovala 6 108, tedy 12,5 procenta všech nehod zaviněných řidiči. Přitom jde často o situace, které začnou zdánlivě nevinně: krátký pohyb z parkovacího místa, omezený výhled přes zadní sloupky a rána, kterou řidič nejprve ani nemusí čekat.
Při couvání ale nese odpovědnost především řidič, který manévr provádí. Povinné ručení pak rozhoduje o tom, komu pojišťovna škodu uhradí a co zůstane na bedrech viníka.
Couvající řidič musí vidět, nebo si zajistit pomoc
Zákon ukládá řidiči při couvání povinnost zajistit, aby nikoho neohrozil. Jestliže nemá dostatečný rozhled, musí si zajistit pomoc další osoby. Nestačí tedy spoléhat na parkovací senzory, kameru nebo domněnku, že se za automobilem nikdo nenachází. Technika může pomoci, odpovědnost však nepřebírá.
Právě nedostatečný výhled bývá u nehod při couvání zásadní. Řidič může přehlédnout dítě, chodce, cyklistu nebo auto projíždějící za ním. Stejně tak může narazit do sloupku, zídky či vrat. U poškození cizí věci se přitom neřeší jen kontakt mezi dvěma vozidly. Cizím majetkem může být také oplocení, garážová vrata nebo dopravní zařízení.
Když řidič couvá z řady zaparkovaných aut, vyjíždí z příjezdové cesty nebo se otáčí na nepřehledném místě, měl by manévr přerušit, vystoupit a situaci zkontrolovat. Zní to banálně, ale několik vteřin chůze kolem auta může zabránit škodě za desítky tisíc korun. U větší dodávky nebo vozu s omezeným výhledem dozadu může být pomoc druhé osoby prakticky jediným rozumným řešením.
Povinné ručení zaplatí cizí auto, ne vlastní nárazník
Jestliže řidič při couvání poškodí jiné vozidlo, škodu obvykle hradí pojišťovna z jeho povinného ručení. Může jít o promáčknuté dveře, rozbitý nárazník, poškozené světlo nebo náklady na další opravy související s nehodou. Pojišťovna posoudí průběh události, rozsah poškození a odpovědnost účastníků.
Povinné ručení však není pojištění vlastního automobilu. Pokud řidič při couvání narazí do sloupku a poškodí si vlastní vůz, jeho opravu z tohoto pojištění neuhradí. Stejně tak nepokryje vlastní škodu na autě, které při manévru narazí do zdi nebo jiného pevného objektu. K tomu slouží havarijní pojištění, pokud ho řidič má sjednané a konkrétní situace spadá do jeho podmínek.
Rozdíl je praktický i finanční. U cizího auta se poškozený obrací na pojišťovnu viníka. U vlastního auta musí viník buď zaplatit opravu sám, nebo řešit událost prostřednictvím havarijního pojištění. Spoluúčast, výluky a další podmínky pak závisí na konkrétní smlouvě.
Pokud se na nehodě podílel i druhý řidič, například se pohyboval nepřiměřenou rychlostí nebo sám porušil pravidla, nemusí být odpovědnost automaticky stoprocentní. U běžné kolize při couvání však důkazní situace často hraje proti couvajícímu. Rozhodující mohou být fotografie postavení aut, svědectví, záznam z kamery nebo údaje z parkovacího systému.
Kdy se bez policie obejdete a kdy už ji volat musíte
Od 1. července 2025 je nutné policii přivolat při zranění nebo úmrtí, stejně jako tehdy, když škoda na některém z vozidel zřejmě přesahuje 200 000 korun. Policie musí přijet také při poškození cizího majetku nebo v situaci, kdy se účastníci neshodnou na průběhu nehody či na tom, kdo ji zavinil.
To mění pohled na zdánlivě malou parkovací kolizi. Když řidič couvne do vrat rodinného domu, nejde jen o poškození jeho auta a případně druhého vozidla. Zasažený majetek patří někomu jinému, a to je důvod policii přivolat. Stejně postupujte, pokud druhý účastník odmítá sdělit údaje, nechce podepsat záznam nebo tvrdí jinou verzi události.
Jestliže nikdo není zraněný, škoda zjevně nepřesahuje stanovený limit, nebyl poškozen cizí majetek a účastníci se shodnou, policie být přivolána nemusí. Oba řidiči ale musí vyplnit a podepsat společný záznam o nehodě a předat ho své pojišťovně, respektive pojišťovně viníka podle jejího dalšího postupu.
Do záznamu patří údaje o účastnících, vozidlech, pojištění, průběhu nehody a viditelném poškození. Přidejte fotografie celkové situace, jednotlivých poškození, registračních značek a okolí. Vyfoťte také dopravní značení nebo překážky, které mohly ovlivnit rozhled. Podpis záznamu neznamená automaticky přiznání viny ve všech sporných detailech, potvrzuje však společně zaznamenané údaje, proto je dobré před podpisem vše pečlivě pročíst.
Couvání na dálnici není obyčejná parkovací chyba
Zvláštní režim platí pro couvání na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla. Za takové jednání hrozí pokuta 4 500 až 5 500 korun na místě, ve správním řízení 7 000 až 25 000 korun a šest bodů. Jde o výrazně tvrdší postih než u běžné kolize na parkovišti, protože couvající vozidlo na rychlostní komunikaci vytváří bezprostřední riziko pro auta jedoucí vysokou rychlostí.
Nejčastěji může jít o řidiče, který mine sjezd a pokusí se vrátit několik metrů zpět, případně špatně odbočí na nájezdu. Takový manévr není způsob, jak chybu napravit. Bezpečné řešení znamená pokračovat na další výjezd, i když tím cesta ztratí několik minut.
U nehody na dálnici se k pojištění přidává ještě zajištění místa. Vozidlo je třeba pokud možno odstavit mimo jízdní pruh, použít výstražná světla a obléct si reflexní vestu při pohybu mimo auto. Pokud je vůz nepojízdný nebo zůstává v nebezpečné pozici, řidič nesmí riskovat další střet jen kvůli fotografiím.
Co pojišťovna potřebuje vidět
Pojišťovně nestačí holé tvrzení, že někdo „najel do auta“. Důležitý je směr pohybu, místo střetu, rozsah poškození a okolnosti, za kterých k nehodě došlo. U couvání proto pomáhá zakreslení situace do záznamu a fotografie pořízené ještě před přeparkováním vozidel, pokud to bezpečnost dovoluje.
S druhým řidičem si vyměňte jméno, kontaktní údaje, registrační značku, údaje o vozidle a informace o pojištění. Pokud jsou na místě svědci, poznamenejte si jejich kontakt. Kamerový záznam z auta nebo provozovny může být cenný hlavně tehdy, když se účastníci neshodnou na tom, zda vozidlo stálo, nebo se pohybovalo.
Poškozený by neměl bez rozmyslu přijímat hotovost za rychlé vyrovnání, pokud není rozsah škody zřejmý. Pod nárazníkem mohou být poškozené držáky, senzory nebo výztuhy, které nejsou na první pohled vidět. Malý škrábanec někdy skrývá dražší opravu než výrazná promáčklina na plechu.
Řidič, který při couvání nevidí za auto, si tak nekupuje jen pohodlí krátkého manévru. Přijímá odpovědnost za prostor, který nemá pod kontrolou, a právě ten se při nehodě často ukáže jako nejdražší část celé situace.
