Představte si, že na kruhovém objezdu v Brně do vašeho auta narazí vůz s německou registrační značkou. Řidič vystoupí, omluví se, ukáže zelenou kartu a za pár minut je pryč. Auto máte poškozené, německy neumíte a hlavou vám běží jediná otázka: Kdo mi opravu zaplatí?
Ve většině případů nemusíte škodu vymáhat přímo po řidiči. Nárok se uplatňuje z povinného ručení vozidla, které nehodu způsobilo. U zahraničního auta ale přibývá jeden mezičlánek – český škodní zástupce jeho pojišťovny. Právě přes něj se celá věc často vyřeší bez nutnosti komunikovat se zahraniční pojišťovnou v cizím jazyce.
Co udělat přímo na místě nehody
Nejdřív zajistěte bezpečnost. Zapněte výstražná světla, oblékněte si reflexní vestu a podle situace označte místo trojúhelníkem. Potom si s druhým řidičem vyměňte všechny údaje. Nestačí jen jméno a telefonní číslo. Zapište si registrační značku, značku a typ vozidla, jméno provozovatele, údaje o řidiči a především název jeho pojišťovny a číslo pojistné smlouvy.
Pomůže zelená karta, případně její elektronická podoba. Vyfoťte si ji, stejně jako registrační značku, poškození obou vozidel, postavení aut po střetu a dopravní situaci. Na snímcích by měly být vidět také značky, semafory, jízdní pruhy nebo případné překážky. Fotografie pořízená o několik minut později může být cennější než dlouhé vysvětlování.
Když se řidiči na průběhu nehody shodnou, sepíšou záznam o dopravní nehodě. Podpis záznamu neznamená automatické přiznání viny ve všech právních souvislostech, ale potvrzuje údaje a popis události, který jste společně uvedli. Nepodepisujte nic, čemu nerozumíte. U zahraničního formuláře si můžete vyžádat čas na překlad nebo si jeho obsah nechat vysvětlit.
Policii volejte při zranění, sporu o průběh nehody, podezření na alkohol či jiné závažné okolnosti. Od 1. července 2025 se v Česku nehoda oznamuje policii mimo jiné také tehdy, když škoda na některém vozidle nebo na přepravovaných věcech přesáhne 200 000 korun. U dražších aut může být hranice překročena rychleji, než se na první pohled zdá, proto není rozumné odhadovat rozsah škody jen podle promáčknutého nárazníku.
Kam nárok poslat
U nehody v Česku se zahraničním vozidlem můžete nárok uplatnit přímo u pojišťovny, která povinné ručení tohoto auta poskytuje, nebo u jejího českého škodního zástupce. Ten vyřizuje škody jménem zahraniční pojišťovny a komunikuje s poškozeným v českém prostředí.
Údaje potřebné k nalezení zástupce získáte z dokladů k pojištění a z údajů o vozidle. Jestliže český škodní zástupce ustanoven není, případně se nepodaří zjistit, na koho se obrátit, existuje další cesta přes orgán pro odškodnění. Stejný postup připadá v úvahu také tehdy, když pojišťovna nebo její zástupce do tří měsíců neposkytne odůvodněnou odpověď na uplatněný nárok.
Nárok odešlete písemně a schovejte si důkaz o doručení. Do oznámení uveďte datum a místo nehody, registrační značky, popis průběhu, údaje o účastnících, číslo pojistné smlouvy a rozsah poškození. Přiložte záznam o nehodě, fotografie, policejní dokumentaci, pokud byla pořízena, a později také fakturu za opravu nebo odborný odhad škody.
Pojišťovna má od uplatnění nároku tři měsíce na to, aby předložila odůvodněnou nabídku náhrady, nebo zaslala odůvodněnou odpověď, v níž vysvětlí, proč zatím plnění nepřiznává či proč ho odmítá. Jestliže tuto povinnost nesplní, vzniká nárok na úrok.
Tři měsíce tedy nejsou lhůtou, během níž můžete bez reakce čekat a pak začít vše řešit znovu; jde o termín, v němž má pojišťovna svůj postup vysvětlit.
Když si nejste jistí, zda bylo auto pojištěné
U zahraničního vozidla si zkontrolujte doklad o pojištění stejně pečlivě jako registrační značku. Od roku 2025 stačí pro prokazování pojištění v zemích Evropské unie digitální zelená karta. Může být uložená v telefonu nebo zaslaná elektronicky. Mimo Evropskou unii je nadále nutná fyzická zelená karta.
Rozdíl mezi dokladem a samotným pojištěním je podstatný. Zelená karta pomáhá prokázat, že vozidlo má pojištění odpovědnosti, ale při řešení škody se posuzují konkrétní údaje a platnost krytí. Když řidič předloží dokument, který vypadá neúplně nebo mu nerozumíte, vyfoťte si ho a nechte věc prověřit.
Česká pravidla navíc od 1. října 2024 považují vozidlo za pojištěné až po připsání pojistného na účet pojišťovny. Samotné uzavření smlouvy tedy nemusí stačit. Pro poškozeného to obvykle není důvod k panice, ale může to vysvětlovat situaci, kdy řidič tvrdí, že pojištění sjednal, zatímco pojišťovna jeho platnost zpochybňuje.
Co platí pro české auto v zahraničí
Podobný princip funguje i opačně. Když český řidič způsobí nehodu v jiné zemi, řeší se škoda podle pravidel místa nehody a prostřednictvím jeho pojišťovny. Doklady o pojištění proto mějte dostupné i při cestě za hranice. V Evropské unii od roku 2025 postačí digitální zelená karta, mimo Evropskou unii musíte mít její fyzickou podobu.
Na místě se vyplatí nepřistupovat na rychlé placení v hotovosti jen proto, aby se situace uzavřela. U drobného škrábance může být částka jasná, ale skryté poškození nárazníku, světla nebo bezpečnostních prvků se projeví až v servisu. Záznam o nehodě, fotografie a řádně oznámený nárok chrání obě strany lépe než ústní slib.
Oprava auta a náhradní náklady
S opravou nespěchejte tak, že byste vůz nechali rozebrat dřív, než pojišťovna dostane možnost škodu prohlédnout. Poškození zdokumentujte, vyžádejte si kalkulaci servisu a domluvte další postup s likvidátorem. U větší škody může pojišťovna potřebovat prohlídku vozidla nebo doplnění dokladů.
Při nehodě se mohou řešit také náklady na odtah, uskladnění vozidla, případně přiměřená náhrada za dobu, kdy auto nemůžete používat. Každý takový výdaj si doložte účtenkou a vysvětlete, proč vznikl. Tvrzení „musel jsem si půjčit auto“ je slabší než smlouva z půjčovny, doklad o platbě a popis toho, proč byla náhradní doprava potřebná.
Největší rozdíl oproti běžné nehodě s českým autem spočívá v administrativě, ne v tom, že by se poškozený měl smířit s nejistým výsledkem. Cizí registrační značka může znamenat jinou pojišťovnu, jiný jazyk a více ověřování, ale správně sepsaný záznam, fotografie a písemně podaný nárok dají celé události pevný řád.
