Auto po střetu zůstane stát u krajnice, řidič vystoupí a jeden z účastníků si drží poraněnou ruku. V tu chvíli se obvykle řeší hlavně přivolání pomoci, policie a výměna údajů. Teprve později vyjde najevo, že škoda nespočívá jen v promáčknutých dveřích. Zranění může znamenat týdny bez práce, rehabilitace, bolest nebo trvalé omezení běžného života.
Právě pro takové situace slouží povinné ručení viníka nehody. Nejde o pojištění jeho vlastního zdraví ani jeho vlastního auta. Jde o pojištění odpovědnosti za škodu a újmu, kterou provozem vozidla způsobí někomu jinému.
Zraněný neplatí léčbu ze svého jen proto, že seděl v autě
Když řidič způsobí nehodu a někdo při ní utrpí újmu na zdraví, poškozený uplatňuje nárok u pojišťovny vozidla, které za nehodu odpovídá. Může jít o řidiče jiného auta, cyklistu, chodce nebo spolujezdce. Rozhodující není způsob dopravy, ale odpovědnost za vzniklou událost.
Náhrada se může týkat samotných zdravotních následků i finančních dopadů. Do posuzování proto nevstupuje jen účet za konkrétní ošetření. Zohlednit se mohou například bolestné, náklady spojené s léčbou a rehabilitací, ztráta příjmu nebo dlouhodobé následky, které člověku ztíží práci a běžný život. Přesný rozsah nároku závisí na charakteru zranění, průběhu léčby a doložených následcích.
Představme si chodce, kterého srazí auto na přechodu. Záchranka ho odveze do nemocnice, několik týdnů nemůže pracovat a po návratu domů potřebuje pomoc s úkony, které dříve zvládal bez potíží. Povinné ručení může řešit všechny tyto souvislosti, ne pouze první návštěvu nemocnice. Poškozený by měl proto schovávat lékařské zprávy, účtenky za předepsané pomůcky a doklady o příjmu, pokud kvůli zranění nemohl pracovat.
Některé částky se navíc nevyplácejí přímo zraněnému. Zdravotní pojišťovna může po viníkovi, respektive jeho pojišťovně, požadovat regresní náklady za zdravotní péči související s nehodou. I tyto náklady se započítávají do limitu povinného ručení.
Padesát milionů není společný balík pro všechny zraněné
Od 1. dubna 2024 platí zákon č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Minimální limit pro újmu na zdraví nebo usmrcení činí 50 milionů korun na každého poškozeného.
Tohle rozlišení má praktický význam. Když se při jedné nehodě zraní tři lidé, nepočítá se všechno do jediného limitu 50 milionů korun. Limit se vztahuje na každého poškozeného zvlášť. Teoreticky tedy může být pro újmu na zdraví vyplaceno až 50 milionů korun každému z nich, pokud takový rozsah odpovědnosti a nároků odpovídá skutečnosti.
U majetkové škody platí jiný princip. Limit 50 milionů korun se vztahuje na jednu škodnou událost bez ohledu na počet poškozených. Když se při hromadné nehodě poškodí několik aut, dělí se tento limit mezi majetkové nároky všech poškozených. U zranění se limit posuzuje odděleně podle jednotlivých lidí.
Do limitu pro újmu na zdraví se započítávají také regresní náklady zdravotní pojišťovny a náklady zásahu hasičů při nehodě, při níž došlo ke zranění nebo úmrtí. Hranice 50 milionů korun proto neznamená částku určenou výhradně pro účet poškozeného. Z jednoho škodního případu mohou být hrazeny různé oprávněné nároky související s jeho následky.
U běžné nehody se limit většinou nevyčerpá ani nepřiblíží. Závažná zranění, dlouhodobá pracovní neschopnost nebo více poškozených však mohou celkovou částku výrazně zvýšit. Právě proto zákon pracuje s vysokým minimálním limitem.
Co udělat hned po nehodě se zraněním
Nejprve je potřeba zajistit bezpečí a přivolat zdravotnickou záchrannou službu. U nehody se zraněním má smysl přivolat také policii. Záznam o události, svědectví a lékařská dokumentace mohou později pomoci objasnit, co se stalo a jaké následky nehoda způsobila.
Poškozený by si měl zjistit údaje o vozidle, řidiči a jeho pojišťovně. Nemusí přitom hned přesně vyčíslit všechny budoucí nároky. U některých zranění se skutečný rozsah následků ukáže až po měsících léčby. Zlomenina může srůst bez potíží, ale také zanechat omezenou pohyblivost, chronickou bolest nebo potřebu dalšího zákroku.
Při jednání s pojišťovnou pomáhá věcný přehled: kdy k nehodě došlo, jaké ošetření následovalo, jak dlouho trvala pracovní neschopnost a jaké výdaje se zraněním souvisely. Malý sešit nebo složka v počítači může ušetřit spoustu hledání. Člověk po úrazu často řeší bolest, únavu a domácnost; lovit po půl roce jednotlivé účtenky v zásuvkách je pak skoro sportovní disciplína.
Když se pojišťovna a poškozený neshodnou na rozsahu náhrady, může být potřeba odborné lékařské posouzení nebo právní pomoc. Zvlášť opatrný by měl být člověk při podpisu dohody, která má vypořádat všechny nároky. Předčasné uzavření věci může zkomplikovat situaci, pokud se zdravotní stav později zhorší nebo se objeví další prokazatelné náklady.
Povinné ručení se týká i vozidel, která lidé za auta nepovažují
Povinnost pojištění se nevztahuje jen na klasické osobní automobily. Týká se mimo jiné vozidel s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu. Patří sem také vozidla těžší než 25 kilogramů s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu.
Rozhodující tedy nemusí být to, jak vozidlo běžně nazýváme, ale jeho technické parametry. U některých menších motorových prostředků může být hranice méně zřejmá, a právě tam vznikají zbytečné omyly. Kdo vozidlo provozuje bez pojištění a způsobí újmu na zdraví, může se vystavit povinnosti uhradit vysoké částky z vlastního majetku.
Od 1. dubna 2024 policie ověřuje pojištění tuzemských vozidel podle údajů České kanceláře pojistitelů. Řidič už proto nemusí při běžné kontrole předkládat zelenou kartu jako hlavní důkaz pojištění. Pokud vozidlo pojištěné není, může mu policie zabránit v jízdě.
Při nehodě se zraněním se tak neřeší jen otázka, kdo měl přednost nebo kdo poškodil nárazník. Záznamy, lékařské zprávy a doklady o finančních dopadech postupně skládají obraz skutečné újmy, která může člověka provázet dlouho poté, co je silnice uklizená a auta odvezena.
