Zastaví vás po příjezdu do Česka policie a vy zjistíte, že vaše zelená karta přestala platit právě včera – můžete pokračovat, nebo už jedete bez povinného ručení?
Odpověď se odvíjí od detailu, který bývá při cestě přes hranice skoro neviditelný: od registrační značky. Auto s německou, polskou nebo třeba rakouskou značkou se podle českých pravidel považuje za cizozemské vozidlo. Jeho obvyklé stanoviště se určuje podle státu, který registrační značku vydal. Na české silnici tedy nerozhoduje jen to, kdo sedí za volantem nebo kam má namířeno, ale také původ značky na nárazníku.
Cizí značka neznamená volný průjezd
Na parkovišti u přechodu bývá všechno stejné jako při běžné cestě: studený vzduch, světla čerpací stanice a fronta aut, která se pomalu sunou dál. Právě tady ale může řidič snadno zjistit, že pojištění, které bez problémů funguje doma, musí umět prokázat i v Česku.
Cizozemské vozidlo musí mít při provozu na českém území buď platnou zelenou kartu, nebo záruku zahraniční kanceláře pojistitelů. Zelená karta potvrzuje, že pro vozidlo existuje pojištění odpovědnosti uznávané pro dané území. Nestačí přitom pouze tvrdit, že pojistku máte sjednanou. Při kontrole musí být možné její platnost doložit.
Když dokument chybí, není platný nebo se na Česko nevztahuje, nastupuje hraniční pojištění. To se sjednává u České kanceláře pojistitelů. Řidič ho musí uzavřít nejpozději při vstupu vozidla do České republiky. Stejná povinnost vzniká také během pobytu, pokud mezitím skončí platnost zelené karty.
Prakticky to znamená, že řidič nemůže několik dní jezdit s tím, že problém vyřeší až při návratu na hranicích. Okamžikem skončení platnosti dosavadního dokladu vzniká mezera, kterou je třeba pokrýt. U nehody by se z malé administrativní nepříjemnosti mohl stát spor o úhradu škody.
Co policista uvidí a co musí ukázat řidič
U auta se zahraniční značkou policie ověřuje pojištění prostřednictvím zelené karty. Právě tento doklad je při silniční kontrole zásadní. Řidič by ho měl mít k dispozici v podobě, která je snadno čitelná a odpovídá aktuálnímu období pojištění.
Od 1. října 2024 se bez zelené karty kontrolují pouze tuzemská vozidla v online evidenci. U zahraniční značky proto nelze spoléhat na to, že policista všechno dohledá v české databázi podle registrační značky. Zahraniční auto má jiný režim a kontrola se opírá o doklad, kterým řidič pojištění prokáže.
Při cestě se vyplatí zkontrolovat nejen datum platnosti, ale také registrační značku, identifikační údaje vozidla a územní rozsah pojištění. Na mobilu může být dokument po ruce během několika vteřin, jenže vybitý telefon nebo špatně čitelný soubor dokáže z jednoduché kontroly udělat zbytečné hledání. Papírová kopie v přihrádce působí trochu staromódně, ale v dešti u krajnice má své kouzlo.
Zelená karta není totéž co dálniční známka, technický průkaz nebo potvrzení o zaplacení pojistného. Každý dokument dokládá něco jiného. Pro odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla je rozhodující právě doklad o příslušném pojištění.
Hraniční pojištění začíná ještě před první jízdou
Hraniční pojištění má řešit situaci, kdy zahraniční vozidlo nemá potřebné krytí pro provoz v Česku. Nejde o volitelnou pojistku pro větší klid na cestách, ale o zákonnou náhradu chybějícího pojištění odpovědnosti.
Sjednává se u České kanceláře pojistitelů. Povinnost vzniká nejpozději při vstupu vozidla do republiky. Jestliže zelená karta platí například jen do určitého dne a pobyt pokračuje dál, musí řidič hraniční pojištění zajistit v okamžiku, kdy původní krytí skončí.
To se může týkat turistů, lidí pracujících přes hranice i majitelů aut, která jsou v Česku jen dočasně. Rozhodující není délka plánované trasy. I krátká cesta z hraničního přechodu k hotelu je provozem vozidla na českém území.
Česká pravidla v této části používají pojem cizozemské vozidlo. Nejde tedy jen o auto, které přijelo z ciziny před několika hodinami. Podstatná je zahraniční registrační značka a stát, který ji vydal. Auto s polskou značkou zůstává cizozemským vozidlem i tehdy, když jeho řidič dlouhodobě bydlí v Česku.
Kdy se dovezené auto přepne do českého režimu
Zvláštní situace nastává u vozidla odeslaného z jiného členského státu Evropské unie do České republiky. Po dobu 30 dnů od převzetí kupujícím se považuje za tuzemské vozidlo. Tato lhůta běží i v případě, že auto ještě nemá českou registrační značku.
Právě tady vzniká častý zmatek. Kupující si přiveze například ojeté auto z Německa, nechá na něm původní značky a čeká na registraci v Česku. Prvních 30 dnů od převzetí je vůz v tomto zvláštním režimu. Poté už musí mít české pojištění odpovědnosti, přestože česká registrační značka stále nemusí být vydaná.
Rozhodující datum tedy není okamžik, kdy se na autě objeví česká tabulka. Je jím převzetí vozidla kupujícím a následně uplynutí třicetidenní lhůty. Kdo si tento den nezapíše, může ho snadno přehlédnout mezi kupní smlouvou, přihlášením vozidla a návštěvou stanice technické kontroly.
Po uplynutí 30 dnů se už nelze spoléhat pouze na zahraniční pojištění spojené s původní registrační značkou. Vozidlo musí mít české pojištění odpovědnosti. Platí to i v době, kdy auto stojí před domem a čeká na vyřízení českých dokladů, pokud je provozováno nebo má být provozováno na pozemních komunikacích.
Zákon platí podle značky i data převzetí
Od 1. dubna 2024 se základní část pravidel řídí zákonem č. 30/2024 Sb. K 4. říjnu 2026 tento zákon zůstává právním základem pro povinné ručení a také pro režim vozidel se zahraniční registrační značkou.
Řidič, který míří do Česka, si proto před cestou potřebuje ujasnit tři věci: jaký stát vydal registrační značku, zda má platnou zelenou kartu nebo jinou uznávanou záruku a zda se na něj nevztahuje povinnost sjednat hraniční pojištění. U právě dovezeného auta přibývá ještě datum převzetí, od kterého se odvíjí třicetidenní lhůta.
Na první pohled jde o několik údajů na jednom dokumentu. Ve chvíli, kdy na mokré krajnici svítí modrý maják a policista žádá doklady, rozhodují právě tyto drobnosti.
