V pondělí ráno vyrazil technik servisní firmy k zákazníkovi. Na křižovatce přehlédl auto zprava a během několika vteřin bylo po cestě. Firemní vůz měl sice uzavřené povinné ručení, jenže účetní poslala platbu pozdě a pojistné ještě nebylo připsané pojišťovně.
Právě podobné detaily dokážou z běžné nehody udělat pro firmu velmi nepříjemnou záležitost. U firemního auta proto nestačí jen podepsat smlouvu a založit dokument do šanonu.
Kdo musí pojištění sjednat
Od 1. dubna 2024 platí zákon č. 30/2024 Sb. Povinnost sjednat povinné ručení má provozovatel vozidla, tedy typicky společnost uvedená v registru vozidel. Nemusí jít o člověka, který auto právě řídí, ani o vlastníka vozu v každé situaci.
To je rozdíl, který se ve firmách snadno přehlédne. Auto může být například na leasing, ve vlastnictví jiné společnosti nebo svěřené zaměstnavateli na základě smlouvy. Při nastavování pojištění si proto ověřte, kdo je v registru uvedený jako provozovatel a zda údaje ve smlouvě odpovídají skutečnosti.
Řidič firemního auta má své povinnosti, ale samotnou odpovědnost za existenci pojištění zpravidla nenese on. Firma by měla mít jasno také v tom, kdo hlídá konec pojistného období, změny vozového parku a včasné úhrady.
Jaký limit dává smysl
Zákonné minimum činí 50 milionů korun na újmu na zdraví nebo usmrcení každého poškozeného a 50 milionů korun na škodu na majetku bez ohledu na počet poškozených. To je spodní hranice, ne automaticky rozumné nastavení pro každou firmu.
U osobního auta používaného hlavně na krátké cesty může být situace jiná než u dodávky, která každý den objíždí stavby, rozváží zboží nebo vozí drahé vybavení. Jedna nehoda může zasáhnout několik vozidel, poškodit cizí majetek a přinést nároky související se zraněním. Vyšší limit proto může dávat firmě větší rezervu, než jakou nabízí zákonné minimum.
Při výběru se dívejte také na to, k čemu se auto používá. Jiný režim může vyžadovat běžné služební cestování, jiný rozvoz, přeprava nákladu nebo pravidelné cesty do zahraničí. Pojišťovna potřebuje znát skutečný způsob provozu, ne hezkou zkratku, která má jen snížit cenu.
Smlouva nestačí, rozhoduje platba
Od 1. října 2024 vzniká pojištění až připsáním pojistného na účet pojišťovny. Samotné uzavření smlouvy tedy nemusí znamenat, že je vozidlo skutečně pojištěné.
Ve firmě se přitom platba může zdržet úplně obyčejným způsobem. Faktura skončí u kolegy na dovolené, změní se bankovní účet, automatická úhrada neproběhne nebo se při hromadné platbě přehlédne variabilní symbol. V kalendáři proto nestačí mít jen datum podpisu smlouvy. Potřebujete kontrolu, že peníze opravdu dorazily.
U více aut se vyplatí vést jednoduchý přehled s registrační značkou, pojišťovnou, číslem smlouvy, splatností a odpovědnou osobou. Není to žádná velká firemní věda, spíš pojistná obdoba seznamu klíčů. Právě taková drobnost může zabránit tomu, aby jedno vozidlo zůstalo mezi ostatními bez platné úhrady.
Zelená karta a kontrola pojištění
U vozidel registrovaných v České republice se od 1. října 2024 platnost povinného ručení ověřuje online. Při jízdě po Česku proto řidič firemního auta nemusí mít zelenou kartu u sebe.
To ale neznamená, že můžete dokumenty úplně ignorovat. Elektronická evidence nenahradí správně sjednanou a zaplacenou smlouvu. Při cestách do zahraničí se navíc vyplatí ověřit, jaké doklady bude řidič potřebovat a v jaké podobě je pojišťovna vystavuje.
Řidiči by měli vědět, kam volat při nehodě, kde najdou číslo smlouvy a jak postupovat při sepisování záznamu. U firemního auta se informace často mění podle toho, kdo zrovna sedí za volantem. Krátký interní postup může být užitečnější než složitá příručka, kterou nikdo neotevře.
Povinné ručení není havarijní pojištění
Povinné ručení chrání především poškozené, kterým provozem vozidla vznikla újma. Neřeší automaticky škodu na vlastním firemním autě. K tomu slouží havarijní pojištění nebo další připojištění podle konkrétní smlouvy.
U novějších, dražších nebo leasingových vozidel má smysl prověřit, zda firma potřebuje také krytí havárie, odcizení, vandalismu, živelných událostí či skel. Případná spoluúčast může výrazně ovlivnit, kolik firma při škodě skutečně zaplatí ze svého.
Při sjednávání se ptejte i na asistenční služby. Nefunkční dodávka může zastavit práci celého týmu, zvlášť když veze nářadí nebo materiál na konkrétní zakázku. Odtah, náhradní vůz nebo pomoc při poruše nejsou jen pohodlné doplňky, ale někdy způsob, jak udržet provoz v chodu.
Co hrozí bez pojištění
Od 1. ledna 2026 činí příspěvek za každý den bez pojištění u osobního automobilu 51 korun do objemu 1 350 cm³, 61 korun do 1 850 cm³, 83 korun do 2 500 cm³ a 109 korun nad 2 500 cm³.
Částka za jeden den může působit nenápadně. U firemního auta, které zůstane bez pojištění několik týdnů, už ale rychle narůstá. Česká kancelář pojistitelů současně vymáhá denní příspěvek a paušální náklady.
Policie České republiky může při provozu bez pojištění vozidlu zabránit v jízdě. Pro firmu to znamená nejen finanční problém, ale také výpadek zaměstnance, zpožděnou zakázku a komplikace pro zákazníka. Auto zaparkované před kanceláří sice nikam nejede, při návratu na silnici však musí mít pojištění skutečně platné.
Před převzetím nového vozu proto zkontrolujte provozovatele v registru, nastavte správný limit, ověřte účel používání a pohlídejte připsání pojistného. U celého vozového parku pak stačí pravidelná kontrola, která zabere pár minut a nečeká na ni žádná nehoda.
