V kanceláři spolku voní ráno káva a mokré bundy. U dveří stojí klíčky od bílé dodávky, která má odvézt potraviny do komunitního centra. Předseda organizace je bere ze stolu a na okamžik se zarazí: stará pojistná smlouva skončila včera, nová začne platit až zítra.
Podobná mezera může působit jako administrativní drobnost. U vozidla zapsaného v registru však žádný nepojištěný den neexistuje. Nezisková organizace nemá z povinného ručení výjimku. Stejně jako jiná právnická osoba musí zajistit pojištění každého vozidla, které provozuje v České republice.
Dodávka spolku není mimo pravidla
Nezáleží na tom, zda auto vozí děti na tábor, rozváží obědy seniorům, převáží sportovní vybavení nebo slouží řediteli k cestám na jednání. Jakmile organizace vozidlo provozuje, vztahuje se na něj povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Rozhodující není ani to, že organizace funguje bez zisku. Neziskový status mění účel činnosti, nikoli pravidla silničního provozu. Při nehodě může být poškozený řidič, cyklista, chodec i majitel cizího majetku. Povinné ručení pak slouží k úhradě škody podle podmínek pojištění, zatímco samotná neziskovka zůstává provozovatelem vozidla se stejnou odpovědností jako jakákoli jiná právnická osoba.
Prakticky to dopadá na široký okruh aut. Patří sem osobní vozy, dodávky, služební minibusy i další vozidla, která organizace používá. U vozidel vedených v registru trvá povinnost po celou dobu registrace. Nestačí tedy říct, že auto několik týdnů stojí za skladem a nikam nejezdí. Dokud je registrované, musí být pojištěné.
Od 1. dubna 2024 se počítá každý den
Pravidla vycházejí ze zákona č. 30/2024 Sb., který platí od 1. dubna 2024. Pro provozovatele je podstatné především to, že mezi dvěma smlouvami není žádná ochranná lhůta. Neexistuje ani možnost nechat vozidlo jeden den bez pojištění s tím, že se nic nestane.
Taková mezera může vzniknout při koupi ojeté dodávky, změně pojišťovny nebo převodu auta mezi organizacemi. Někdy se na ni přijde až ve chvíli, kdy účetní kontroluje doklady před uzávěrkou. Jindy upozornění dorazí do datové schránky a na stole přistane obálka, která vedle názvu organizace obsahuje i registrační značku konkrétního vozu.
Nejbezpečnější je hlídat návaznost smluv podle přesného data a času jejich účinnosti, ne podle toho, kdy někdo odešle platbu. Organizace by měla mít jasno také v tom, kdo hlídá konec pojištění. U malého spolku to bývá předseda nebo hospodář, u většího provozu ekonomické oddělení. Když se odpovědnost rozpustí mezi několik lidí, klíče od auta sice najdeme rychle, ale termín smlouvy snadno zapadne.
Padesát milionů není volitelný základ
Zákonné minimum stanoví limit 50 milionů korun na každého poškozeného při újmě na zdraví. U škody na majetku činí minimum rovněž 50 milionů korun, tentokrát pro všechny poškozené dohromady.
Nejde o částku, kterou by organizace dostala na účet. Jde o horní hranici plnění pojišťovny v rámci příslušného limitu. U nehody s více poškozenými proto hraje rozdíl mezi limity velkou roli. Zdravotní újma několika lidí se posuzuje jinak než poškozený plot nebo několik zaparkovaných aut.
Při sjednávání smlouvy se vyplatí projít nejen cenu, ale také limity a údaje o vozidle. Chyba v registrační značce, vlastníkovi nebo provozovateli může později zbytečně komplikovat dokazování, že konkrétní auto skutečně pojištěné bylo. Ve spolkové kanceláři přitom často leží dokumenty na různých místech: faktura za koupi vozu u účetní, technické údaje v šanonu a pojistná smlouva v e-mailové schránce bývalého předsedy.
Jedna smlouva pro celý vozový park
Organizace nemusí nutně uzavírat samostatnou smlouvu na každé auto. Jednou smlouvou lze pojistit více vozidel, jestliže mají stejného vlastníka nebo provozovatele. Nezisková organizace přitom může být pojistníkem i provozovatelem.
To se hodí třeba spolku, který používá dvě dodávky a osobní automobil. Místo tří oddělených termínů může spravovat jednu smlouvu a jeden přehled. Administrativa je přehlednější, ale jen tehdy, když se průběžně aktualizuje. Přibude-li nové vozidlo, staré se prodá nebo se změní provozovatel, musí se změna promítnout do pojištění.
V praxi bývá užitečné vést jednoduchou interní tabulku s registrační značkou, vlastníkem, provozovatelem, číslem smlouvy a datem její účinnosti. Není to žádný složitý systém. Spíš malý papírový most mezi parkovištěm a účetnictvím. Když na něm sedí všechna auta organizace, méně snadno se stane, že jedno zůstane mimo dohled.
Co přijde po dni bez pojištění
Za každý den, kdy je registrované vozidlo bez povinného ručení, platí provozovatel České kanceláři pojistitelů zákonný příspěvek. Jeho výše se řídí druhem vozidla a připočítávají se také paušální náklady.
Nejde tedy jen o jednorázové zaplacení pojistky, kterou někdo přehlédl. Každý další den může znamenat další částku. Výzva k úhradě musí provozovateli poskytnout nejméně 30 dní na zaplacení. To je prostor pro kontrolu údajů a nápravu, ne však licence k tomu, aby auto dál jezdilo bez pojištění.
Největší zmatek vzniká u vozidel, která organizace používá jen sezonně nebo je dočasně odstaví. Samotné stání za plotem povinnost neukončí, pokud vozidlo zůstává zapsané v registru. Organizace musí mít pojištění po celou dobu registrace, případně vyřešit příslušný status vozidla podle platných pravidel.
Když se v komunitním centru konečně zavřou dveře dodávky a řidič otočí klíčkem, měla by mít organizace jistotu nejen v tom, co veze, ale i v tom, že vůz má platné pojištění od prvního do posledního dne smlouvy.
