Osmnáctiletý řidič si vybere auto, sjedná povinné ručení a při kalkulaci se nestačí divit. Stejný vůz může mít pro něj několikanásobně vyšší pojistné než pro člověka, kterému je čtyřicet. Nejde přitom o zvláštní zákonnou sazbu pro mladé řidiče. Rozdíl vzniká způsobem, jakým pojišťovny vyhodnocují riziko.
Povinné ručení musí mít provozovatel vozidla, nikoli každý člověk, který auto občas řídí. Provozovatelem bývá typicky vlastník, ale tyto role se mohou lišit. Jestliže rodič pořídí auto dítěti a sám je vedený jako provozovatel, smlouva se uzavírá na něj. To ale neznamená, že mladý řidič z pohledu pojišťovny přestane existovat. Při sjednávání se mohou zohlednit údaje, které mají na cenu přímý vliv, včetně věku řidiče nebo osoby uvedené ve smlouvě.
České právo nestanovuje pro řidiče do 25 let samostatné povinné ručení ani jednotný příplatek. Pojišťovny však smějí při výpočtu pojistného pracovat s věkem, bydlištěm, výkonem či objemem motoru a dosavadním škodním průběhem. Mladý člověk bez historie pojištění tak často začíná z méně výhodné pozice než zkušenější motorista, který několik let jezdil bez nehody.
Rozdíl dobře ukazuje modelový výpočet pro Hyundai i20 s motorem 1.0 T-GDI a výkonem 74 kW, poprvé registrovaný v roce 2025. U osmnáctiletého řidiče začíná roční pojistné na 6 237 korunách, zatímco čtyřicetiletý řidič může u stejného vozu získat nabídku od 2 268 korun ročně. Jde o konkrétní modelový příklad, nikoli o pevný ceník pro všechny pojišťovny. Výsledná částka se mění podle místa bydliště, zvolených limitů, historie škod i dalších parametrů.
Mladší řidiči pojišťovnám vycházejí jako rizikovější skupina. Dlouhodobá data ukazují, že lidé do 24 let mají přibližně dvojnásobnou pravděpodobnost způsobení dopravní nehody oproti běžné populaci. Pojišťovna proto neoceňuje jen samotné auto, ale i předpokládanou pravděpodobnost, že bude muset vyplatit náhradu škody. Pro mladého motoristu je to nepříjemná matematika, nikoli pokuta za datum narození.
Kdo smlouvu uzavírá a co ovlivní cenu
Při sjednání je potřeba rozlišit tři osoby: vlastníka vozidla, jeho provozovatele a řidiče. Vlastník auto vlastní, provozovatel odpovídá za to, že je vozidlo provozováno v souladu se zákonem, a řidič ho v konkrétní chvíli používá. Ve většině běžných případů jde o jednu osobu, ale u rodinného auta se role mohou rozdělit.
Rozhodující je, aby údaje ve smlouvě odpovídaly skutečnému používání vozidla. Uvedení zkušenějšího rodiče jako hlavního provozovatele jen proto, aby pojistné vyšlo levněji, může vytvořit problém při likvidaci škody. Pojišťovna může zkoumat, kdo auto reálně používá a jak byla smlouva nastavena. Úspora několika tisíc korun ročně pak nemusí vyvážit nepříjemnosti spojené s nepravdivými nebo zavádějícími údaji.
Na cenu působí také bydliště. Jinou rizikovost může pojišťovna přisoudit velkému městu a jinou menší obci. Význam má výkon nebo objem motoru, protože silnější a rychlejší vůz může představovat vyšší riziko škody. Svou roli hraje škodní průběh, tedy historie předchozího pojištění a bezeškodní jízdy. Mladý řidič, který teprve začíná, obvykle nemá z čeho čerpat bonus.
Právě bonus bývá jedním z důvodů, proč se pojistné v dalších letech může měnit. Jízda bez zaviněné škody zlepšuje dosavadní průběh, zatímco nehoda může znamenat zhoršení podmínek. Konkrétní pravidla se mezi pojišťovnami liší, proto se vyplatí porovnávat nabídky nejen podle nejnižší ceny, ale i podle toho, jaké limity a služby obsahují.
Jaký limit zvolit a na co si dát pozor
Zákonné minimum činí 50 milionů korun na každého poškozeného při újmě na zdraví a 50 milionů korun na majetkové škody bez ohledu na počet poškozených. Povinné ručení přitom nehradí opravu vlastního auta viníka. Slouží k náhradě škod, které řidič způsobí někomu jinému.
U vážné nehody mohou náklady rychle narůst. Do škody se nemusí započítat jen oprava několika vozidel, ale také újma na zdraví a související nároky. Zákonné minimum proto nemusí být pro každého motoristu jediným rozumným měřítkem. Vyšší limit obvykle znamená vyšší pojistné, ale rozdíl v ceně může být menší než následky situace, kdy škoda přesáhne sjednané krytí.
U mladého řidiče dává smysl věnovat pozornost i doplňkovým službám, například asistenci při poruše nebo nehodě. Nejde o povinnou součást smlouvy a nabídky se liší. Důležité je vědět, co přesně pojištění obsahuje, v jakém rozsahu platí a zda se na některé situace nevztahují výluky.
Náklady mohou vzniknout i člověku, který vozidlo provozuje bez pojištění. Od 1. ledna 2026 se sazby příspěvku za provoz bez povinného ručení zvýšily v průměru přibližně o 30 procent. Řádně pojištěných řidičů se tato změna netýká. U nepojištěného vozidla však nejde jen o samotný příspěvek; při způsobení nehody může být nutné hradit také vyplacenou škodu.
Při výběru smlouvy proto není rozhodující pouze věk řidiče. Dvě nabídky pro stejného mladého motoristu mohou vypadat podobně na první pohled, ale lišit se limitem, rozsahem asistence nebo podmínkami při změně provozovatele. Nejlevnější varianta bývá někdy jako tenká bunda v zimě: na účtu vypadá příjemně, ale při prvním větším problému rychle ukáže, co v ní chybí.
