Když si Martin převzal svou Teslu Model 3, řešil hlavně nabíjení, domácí wallbox a první delší cestu. Povinné ručení vybral během několika minut. Nabídka kolem osmi tisíc korun ročně mu připadala přijatelná, a tak bylo hotovo. O několik měsíců později při parkování zachytil nízký sloupek. Nikomu se nic nestalo, ale přední část jeho Tesly utrpěla škodu, která se rozhodně nevešla do kategorie drobné oděrky. Povinné ručení nepomohlo. Krylo by škodu někomu jinému, ne jeho vlastnímu autu.
Právě tady se ukazuje největší omyl kolem pojištění elektromobilů: povinné ručení není pojistka na Teslu. Je to pojistka odpovědnosti za škodu, kterou provozem vozidla způsobíte ostatním. U auta s cenou, konstrukcí a opravami typickými pro elektromobil proto představuje spíš vstupní podmínku než skutečnou ochranu majetku.
Tesla Model 3 musí mít povinné ručení sjednané před registrací nebo přepisem. Pojištění pak trvá nepřetržitě po celou dobu, kdy je vůz registrovaný. Nestačí tedy pojistku uzavřít jen před první jízdou nebo ji řešit až ve chvíli, kdy se chystáte na technickou kontrolu. Přerušení pojištění může znamenat zbytečné komplikace i finanční následky.
Od 1. dubna 2024 činí zákonné minimum 50 milionů korun na každého poškozeného při újmě na zdraví a 50 milionů korun celkem na majetkové škody. Částky znějí vysoké, ale vážná dopravní nehoda je dokáže rychle přiblížit realitě. U nehody s několika poškozenými, dlouhodobými zdravotními následky nebo drahým majetkem nemusí být vyšší limit přehnaným luxusem.
Co povinné ručení Tesly skutečně kryje
Povinné ručení zaplatí škodu, kterou Tesla způsobí někomu jinému. Může jít o poškozené auto, plot, svodidla, výlohu nebo jiný majetek. Stejně tak řeší újmu na zdraví osob, které při nehodě utrpí zranění. Nezáleží přitom na tom, zda vůz pohání benzin, elektřina nebo jiný typ pohonu. Z pohledu zákonné odpovědnosti je podstatné, že jde o registrované motorové vozidlo.
Pojištění však nehradí poškození vlastní Tesly. Když při nepozorném couvání narazíte do zdi, povinné ručení vám neopraví nárazník, světlo ani poškozené senzory. Stejně tak se z něj neplatí škoda na trakční baterii, kabelu pro nabíjení nebo dalších součástech vašeho vozu. Na tyto situace slouží havarijní pojištění.
U Modelu 3 může být rozdíl mezi oběma druhy pojištění citelný. Průměrná cena povinného ručení pro tento model činí podle dostupných údajů za rok 2026 8 326 korun ročně. Havarijní pojištění vychází v průměru na 32 540 korun za rok a sjednalo si ho 74 procent klientů s touto Teslou. Čísla samozřejmě neříkají, kolik zaplatí konkrétní řidič. Pojišťovna zohledňuje například věk a bydliště řidiče, jeho škodní historii, výkon vozu, spoluúčast, rozsah připojištění i hodnotu automobilu.
Cena kolem osmi tisíc korun proto nemusí být ani podezřele nízká, ani automaticky výhodná. Dvě nabídky se stejnou cenou mohou mít rozdílné limity, asistenci nebo výluky. U elektromobilu bych se nenechal opít samotným číslem v kalkulačce. Je to trochu jako kupovat ochranné pouzdro podle barvy a ignorovat, jestli skutečně chrání displej.
Výkon Modelu 3 hraje při kalkulaci svou roli. Silnější verze bývají pro pojišťovnu rizikovější a pojistné může růst. Rozdíl se může projevit i mezi řidičem bez nehod a člověkem, který už v minulosti několik škod způsobil. Stejný automobil tak může mít pro dvě domácnosti výrazně odlišnou cenu pojištění.
Smysl dává věnovat pozornost také asistenčním službám. U elektromobilu není porucha totéž co u běžného auta se spalovacím motorem. Vybitá baterie může znamenat potřebu odtahu k nabíječce, případně do servisu. Některé asistenční balíčky řeší odtah jen do určité vzdálenosti nebo mají limity na počet zásahů. Právě tyto podmínky bývají v nabídce méně nápadné než roční cena.
Havarijní pojištění a drahé části elektromobilu
Havarijní pojištění může krýt škody po nehodě, vandalismus, krádež, živelní události nebo poškození zaparkovaného vozu. Konkrétní rozsah záleží na smlouvě. Nestačí tedy vědět, že je produkt označený jako havarijní. Rozhoduje, co přesně obsahuje a jaké má výluky.
U Tesly představuje zvláštní kapitolu baterie. Jde o jednu z nejdražších součástí vozu a její poškození nemusí vypadat dramaticky na první pohled. Po nehodě může být nutná odborná kontrola, protože problém nemusí spočívat jen v promáčknutém krytu. Pojištění by mělo jasně popisovat, jak se posuzuje škoda na baterii, jak se stanovuje její hodnota a zda pojišťovna hradí opravu, nebo v některých případech totální škodu.
Podobnou pozornost si zaslouží nabíjecí kabel. Povinné ručení ho nechrání, protože nejde o škodu způsobenou třetí osobě. U havarijního pojištění záleží na tom, zda je kabel považovaný za součást vozidla, příslušenství, nebo samostatně pojištěný předmět. Poškození doma, na veřejné nabíječce a při krádeži nemusí být posuzováno stejně.
Při výběru smlouvy bych sledoval také spoluúčast. Nízké měsíční nebo roční pojistné může být vykoupené vysokou částkou, kterou při každé škodě zaplatíte ze svého. U drobnějšího poškození pak havarijní pojištění prakticky nepomůže. Naopak vysoká spoluúčast může být rozumná pro řidiče, který si chce pojistit hlavně krádež, živelnou událost a velkou nehodu, ale nechce platit za každou kosmetickou opravu.
Český řidič od 1. října 2024 nemusí vozit zelenou kartu. Policie si platnost pojištění ověřuje online. To ale neznamená, že je možné vyrazit bez sjednané smlouvy nebo spoléhat na to, že se údaje propíšou okamžitě. Při cestě do zahraničí se navíc mohou pravidla a požadavky lišit, takže elektronické ověření v Česku neřeší všechny situace.
Nepříjemná otázka tedy zní: proč si pořizovat elektromobil za stovky tisíc korun a chránit ho jen pojištěním, které vlastní škodu zásadně neřeší? Pro někoho je odpovědí dostatečná finanční rezerva a ochota nést riziko. U novější Tesly Model 3 však může být rozdíl mezi povinným ručením a skutečnou ochranou příliš velký na to, aby se dal přehlédnout. Rozhodnutí o havarijním pojištění by proto nemělo začínat u nejnižší ceny, ale u otázky, kterou část případné škody jste ochotni zaplatit sami.
