Je krátce po autoškole. Klíčky od prvního auta leží na stole, pojistka je zaplacená a před domem čeká vůz, se kterým se má nový řidič poprvé vydat do běžného provozu. Pak přijde méně příjemné zjištění: povinné ručení může stát několikanásobně víc než u zkušeného motoristy. Ne proto, že by pojišťovna znala jeho styl jízdy, ale právě proto, že ho ještě nezná.
Začínající řidič obvykle nemá žádný bonus za bezeškodní průběh. Pojišťovna proto vychází z jiných údajů a pracuje s vyšším rizikem. Zohledňuje věk řidiče, místo bydliště, výkon a typ automobilu i dosavadní škodní průběh, který může sledovat v rozmezí pěti až dvaceti let. U člověka, jenž si pojištění sjednává poprvé, žádná taková historie většinou neexistuje.
Průměrná cena povinného ručení osobního auta činila v roce 2025 přibližně 4 520 korun ročně. Začátečníci se však často dostanou výš. U mladého řidiče bez bonusu v Praze může roční pojistné v roce 2026 vyjít zhruba na 7 000 až 13 000 korun. Rozdíl proti celostátnímu průměru tak nemusí být pár stokorun, ale několik tisíc korun za rok. Město přitom není jediným důvodem. Stejný řidič se stejným vozem může dostat odlišnou nabídku podle toho, v jakém regionu má bydliště a kde bude auto provozovat.
Sazbu ovlivní také samotné auto. Malý městský hatchback s nižším výkonem pojišťovna obvykle posoudí příznivěji než silné sportovní auto nebo těžké SUV. Nejde jen o pořizovací cenu vozu. Výkon a konstrukce automobilu souvisejí s charakterem škod, které mohou při nehodě vzniknout, a také s tím, jak často se určitý typ vozidla stává terčem krádeží. Začátečník, který si vybere levnější vůz s rozumným výkonem, tak může ušetřit nejen při nákupu, ale i na pojistce.
Zákonné minimum krytí činí 50 milionů korun za újmu na zdraví a dalších 50 milionů korun za majetkovou škodu. Na první pohled jde o vysoké částky, v praxi ale nemusí být přehnané. Vážná nehoda může znamenat dlouhodobou léčbu, ztrátu příjmu, náklady na péči nebo škodu na několika vozidlech a infrastruktuře. U řidiče, který teprve získává jistotu za volantem, proto dává smysl nesoustředit se jen na nejnižší cenu a ověřit si také rozsah limitů.
Vyšší limit přitom nemusí znamenat dramatický nárůst pojistného. Rozdíl mezi zákonným minimem a vyšší variantou se liší podle pojišťovny, auta i profilu řidiče, ale při porovnávání nabídek se vyplatí tuto položku nepřeskočit. Ušetřit několik stovek ročně a současně si ponechat minimální ochranu může být při vážné nehodě velmi drahá úspora.
Od 1. října 2024 se v Česku platnost povinného ručení ověřuje online. Při jízdě po tuzemsku proto není nutné vozit zelenou kartu. To ovšem neznamená, že lze pojištění vyřešit až dodatečně. Vozidlo musí být pojištěné ještě předtím, než vyjede na silnici, a mezera mezi zánikem staré smlouvy a vznikem nové může přinést komplikace i finanční náklady. U prvního auta je snadné soustředit se na přepis, technickou kontrolu a nákup dálniční známky, zatímco datum začátku pojištění zůstane stranou.
Povinné ručení navíc nechrání vlastní auto. Když začínající řidič při parkování odře cizí vůz, škoda na druhém automobilu do pojištění spadá. Když ale poškodí své auto, například narazí do sloupku nebo zaviní havárii bez dalšího účastníka, povinné ručení jeho vlastní opravu neuhradí. K tomu slouží havarijní pojištění nebo samostatná připojištění. U staršího levnějšího auta nemusí havarijní pojištění ekonomicky vycházet, u novějšího vozu financovaného úvěrem však může být jeho absence citelným rizikem.
První nabídku proto není rozumné přijmout automaticky. Rozdíly mezi pojišťovnami mohou vzniknout kvůli limitům, spoluúčasti, asistenčním službám i doplňkovému krytí. Pro začátečníka mohou mít význam například asistence při poruše, odtah po nehodě nebo pomoc při vybité baterii. Nejsou náhradou za odpovědné řízení, ale v prvních měsících mohou ušetřit stres i neplánované výdaje.
Při sjednávání je potřeba uvést skutečného provozovatele a údaje o autě bez zkratek nebo nepřesností. Přihlášení vozidla na zkušenějšího rodiče může na první pohled snížit cenu, ale současně může zkreslit, kdo auto reálně používá. Dlouhodobě tím začínající řidič nemusí budovat vlastní škodní historii a při pojistné události mohou nesrovnalosti zkomplikovat její řešení. Levnější smlouva tedy nemusí být chytrá smlouva.
Bonus se začíná vytvářet až průběhem bezeškodních let. Každý rok bez nehody může budoucí cenu zlepšit, zatímco zaviněná škoda ji může znovu zvýšit. První roky proto nejsou jen obdobím, kdy pojištění stojí více, ale také obdobím, v němž se rozhoduje o dalších cenách. Rozdíl mezi opatrnou jízdou a jedním neopatrným manévrem se může projevit ještě dlouho poté, co se poškozený nárazník opraví.
