Představte si dvě auta po stejné nehodě. Z jednoho vystoupí řidič, který si vůz ráno vypůjčil od kamaráda. Z druhého někdo, kdo si auto pronajal na víkend. Oba mají odřený nárazník, kolem leží úlomky plastu a majitelé poškozených vozidel čekají na odpověď, kdo opravu zaplatí. Na první pohled se může zdát, že rozhodne jméno řidiče v pojistné smlouvě. U povinného ručení ale hraje hlavní roli samotné vozidlo.
Od 1. dubna 2024 platí zákon č. 30/2024 Sb., podle něhož se povinné ručení váže k půjčenému autu, nikoli ke konkrétnímu člověku za volantem. Jestliže tedy oprávněný vypůjčitel způsobí nehodu, škody třetím osobám řeší pojistitel vozidla. Nezáleží na tom, že řidič není vlastníkem auta a jeho jméno není uvedeno jako hlavní pojištěná osoba.
Když vypůjčený řidič poškodí cizí auto
Řidič při vyjíždění z parkoviště přehlédne jiné vozidlo. Nebo na mokré silnici nedobrzdí před kolonou. V obou případech jde o škodu, která se typicky uplatňuje z povinného ručení auta, jímž byla způsobena. Poškozený tedy nemusí čekat, až se s řidičem osobně domluví, zda má dost peněz na opravu. Nárok se řeší s pojišťovnou vozidla.
Stejným způsobem se posuzuje újma na zdraví. Povinné ručení se vztahuje na škody způsobené lidem mimo vozidlo i na újmy dalších účastníků nehody. Minimální limit činí 50 milionů korun na každého poškozeného za újmu na zdraví a 50 milionů korun celkem za škody na majetku. Druhá hranice je společná pro všechny poškozené věci v dané nehodě, nikoli automaticky pro každé jednotlivé vozidlo.
Majitel auta proto obvykle nemusí kvůli běžné nehodě sahat do vlastní kapsy jen proto, že u ní nebyl. Pojišťovna se obrací na pojistnou smlouvu vztahující se k vozidlu. Praktická stránka však zůstává na řidiči: měl by nehodu řádně zdokumentovat, předat údaje o vozidle a pojistiteli a bez odkladu informovat člověka nebo společnost, která mu auto půjčila.
Poškozené půjčené auto je jiný případ
Největší zmatek vzniká ve chvíli, kdy je poškozené právě auto, které si řidič půjčil. Povinné ručení není pojištění vlastního vozidla. Jeho účelem je uhradit škodu, kterou provozem auta způsobíte někomu jinému. Oprava půjčeného vozu se z jeho povinného ručení standardně nehradí.
V takové situaci přichází na řadu havarijní pojištění, případné připojištění nebo náhrada škody po řidiči podle konkrétních okolností. U vozů z půjčovny se navíc řidič řídí smlouvou, kterou podepsal při převzetí. Ta může upravovat spoluúčast, rozsah připojištění i situace, kdy půjčovna požaduje náhradu přímo po zákazníkovi.
Rozdíl mezi oběma typy škod se dá popsat prostě: když půjčené auto nabourá cizí vůz, řeší se škoda na cizím majetku z povinného ručení půjčeného auta. Když někdo nabourá samotné půjčené auto, povinné ručení k úhradě jeho opravy neslouží. Právě tady bývá účet pro řidiče nepříjemným překvapením, zvlášť když si při půjčení nevšimne výše spoluúčasti.
Půjčené auto má vlastní pojistku, ale řidič za volantem z ní automaticky nezískává bezstarostný štít.
Kdy může pojišťovna peníze vymáhat zpět
To, že pojišťovna nejprve zaplatí poškozeným, ještě neznamená, že každá nehoda skončí pro řidiče bez finančních následků. V určitých případech může po něm požadovat zpět vyplacené plnění nebo jeho část. Týká se to zejména situací, kdy řídil pod vlivem alkoholu či drog, neměl potřebné řidičské oprávnění, způsobil škodu úmyslně nebo opustil místo nehody.
U půjčeného vozidla se tak může oddělit odpověď vůči poškozenému od následného vztahu mezi pojišťovnou a řidičem. Poškozený dostane náhradu podle pravidel povinného ručení, ale řidič může později čelit požadavku na vrácení vyplacených peněz. Výše škody přitom nemusí odpovídat drobné částce za odřený lak. Pokud se při nehodě poškodí několik vozidel nebo dojde ke zranění, mohou náklady rychle narůst.
Samostatnou otázkou bývá souhlas s řízením. Jiná situace je, když vlastník svěří auto kamarádovi, kolegovi nebo členovi rodiny, a jiná, když si někdo vůz vezme bez dovolení. Pro běžný nárok poškozeného je podstatné především pojištění vozidla, ale okolnosti, za nichž řidič usedl za volant, mohou mít význam při posuzování odpovědnosti a případného vymáhání peněz.
Kdy volat policii od července 2025
Od 1. července 2025 je nutné Policii České republiky oznámit nehodu s odhadovanou škodou vyšší než 200 000 korun na některém z vozidel. Povinné hlášení se týká také nehod, při nichž došlo ke zranění nebo úmrtí, a případů, kdy byla poškozena cizí nemovitost či jiný cizí majetek.
U půjčeného auta může být odhad škody zrádný. Prasklý nárazník nemusí znamenat jen výměnu viditelného plastu, protože pod ním mohou být poškozené senzory, světla nebo další části vozu. Řidič proto nemusí rozsah škody přesně trefit od oka. Jestliže si není jistý, je rozumnější postupovat opatrně a okolnosti nehody zaznamenat tak, aby později nevznikl spor o to, co se skutečně stalo.
Po nehodě se vyplatí pořídit fotografie postavení vozidel, poškození i okolí a zapsat si údaje druhého účastníka. U půjčeného auta je třeba co nejdřív kontaktovat vlastníka nebo půjčovnu a řídit se jejich pokyny. Některé společnosti požadují vlastní protokol, přesně stanovený způsob nahlášení nebo přistavení vozidla k prohlídce. Bez přečtení smlouvy se snadno přehlédne povinnost, která nemá nic společného s výší povinného ručení, ale může ovlivnit částku účtovanou za poškození vozu.
Povinné ručení tedy chrání hlavně poškozené třetí osoby a funguje přes vozidlo, nikoli přes osobní pojistku řidiče. Oprava zapůjčeného auta je samostatný problém, stejně jako následky jízdy pod vlivem nebo bez oprávnění. U klíčů převzatých z půjčovny proto nejde jen o to, zda je auto pojištěné, ale také jak přesně je nastavená smlouva a co řidič udělá během prvních minut po střetu.
