Rozhoduje auto, ne jméno řidiče
Půjčil jsem někdy auto kamarádovi a napadlo mě, co se stane, když nabourá? A platí v takové chvíli moje povinné ručení, nebo pojišťovna řekne, že za volantem seděl někdo jiný?
Krátká odpověď zní: ano, při běžném půjčení auta kamarádovi povinné ručení sjednané k danému vozidlu platí. Pojištění se neváže jen na konkrétního člověka, který smlouvu uzavřel, ale na provoz vozidla. Pojištěným je každý, kdo odpovídá za škodu způsobenou jeho provozem. Když tedy kamarád jede s mým autem se souhlasem a způsobí nehodu, poškozený se může domáhat náhrady z povinného ručení tohoto auta.
Tohle je praktické nastavení, bez kterého by běžné půjčování vozidel skoro nefungovalo. Majitel by musel před každou jízdou zapisovat konkrétního řidiče do pojistné smlouvy, což se u rodiny, přátel nebo kolegů pochopitelně neděje. Pojištění sleduje především vozidlo a odpovědnost za škodu z jeho provozu.
Současná pravidla upravuje zákon č. 30/2024 Sb., účinný od 1. dubna 2024. Pro běžného řidiče z toho plyne hlavně to, že samotné zapůjčení auta jinému člověku povinné ručení neruší.
Co pojišťovna zaplatí a co ne
Povinné ručení je určeno pro škody, které auto způsobí třetím osobám. Může jít o zranění chodce, poškozené auto na křižovatce, zničený plot nebo jinou škodu na majetku. Nejde ale o pojištění vlastního zapůjčeného vozu.
Když kamarád nabourá do mého auta, povinné ručení z tohoto vozidla neopraví jeho karoserii. Na škodu na vlastním autě slouží havarijní pojištění, jestliže ho mám sjednané a konkrétní situace spadá do jeho krytí. Právě tady podle mě vzniká nejčastější nedorozumění: lidé slyší, že auto je pojištěné, a automaticky předpokládají, že pojišťovna zaplatí všechno. Nezaplatí.
Povinné ručení chrání hlavně poškozené mimo vozidlo, které škodu způsobilo. Pokud tedy půjčeným autem poškodím cizí vůz, řeší se náhrada z povinného ručení. Pokud při stejné nehodě zničím auto, které mi kamarád půjčil, rozhoduje havarijní pojištění, případně dohoda a odpovědnost mezi mnou a majitelem.
Zákonné minimum činí 50 milionů korun na každého poškozeného za újmu na zdraví a 50 milionů korun za škodu na majetku celkem. U vážné nehody mohou být i tyto částky rychle vyčerpány, především když dojde k těžkému zranění nebo dlouhodobým následkům. Vyšší limit proto není jen položka v nabídce pojišťovny, kterou lze bez přemýšlení odškrtnout.
Kdy se může účet obrátit proti kamarádovi
To, že pojišťovna nejdřív vyplatí poškozenému náhradu, ještě neznamená, že je věc pro řidiče navždy uzavřená. V určitých případech může pojišťovna požadovat vyplacené peníze zpět. Tomuto nároku se říká regres.
Riziko vzniká například při jízdě pod vlivem alkoholu nebo drog. Stejně problematické je řízení bez příslušného oprávnění, jízda v době uloženého zákazu řízení nebo úmyslné způsobení škody. Jestliže kamarád usedne za volant opilý a způsobí nehodu, pojišťovna sice může poškozenému zaplatit, ale následně bude peníze vymáhat po něm.
Půjčující majitel se nemůže automaticky uklidnit tím, že sám neřídil. Za určitých okolností může regres dopadnout i na provozovatele vozidla. Týká se to například situace, kdy bylo auto použito bez jeho vědomí nebo proti jeho vůli, případně kdy majitel vědomě svěří vůz člověku, který ho nemá řídit. Velký rozdíl je mezi tím, že kamarád si vezme klíčky bez dovolení, a tím, že mu auto předám, přestože vím o jeho zákazu řízení.
Jedna věc mi na tom připadá zrádná: největší problém často nezačne nehodou, ale už ve chvíli, kdy člověk bez ověření předá klíčky.
Předání klíčků není jen kamarádská laskavost
U blízkého člověka se snadno předpokládá, že všechno dopadne dobře. Většinou také dopadne. Jenže u auta nejde jen o důvěru mezi dvěma lidmi. Jde o stroj, který může během několika sekund způsobit škodu za miliony korun.
Před půjčením bych si ověřil, že kamarád má platné řidičské oprávnění a že není pod vlivem alkoholu či jiných látek. Neřešil bych jen to, jestli umí řídit. Důležité je také, zda smí konkrétní vozidlo používat a zda je jasné, na jak dlouho a za jakým účelem mu ho svěřuji.
U krátké výpůjčky obvykle stačí dohoda mezi lidmi, ale u dražšího auta nebo delšího používání bych si podmínky napsal. Nemusí jít o složitou smlouvu. Stačí uvést, kdo vůz přebírá, kdy ho vrátí, zda s ním smí jezdit další osoba a kdo ponese spoluúčast z havarijního pojištění. Takový papír možná působí mezi kamarády trochu nepatřičně, po nehodě ale dokáže udržet spor v konkrétních mezích.
Vyplatí se také předem zjistit, zda pojistná smlouva neobsahuje zvláštní podmínky pro havarijní pojištění. U něj může hrát roli věk řidiče, jeho zkušenosti, zabezpečení vozidla nebo způsob použití auta. Povinné ručení sice při běžném zapůjčení funguje, ale havarijní pojištění může mít vlastní pravidla a výluky.
Nehodu je potřeba nahlásit rychle
Když se nehoda stane, řidič by měl postupovat stejně, jako kdyby řídil vlastní auto: zajistit místo, přivolat pomoc podle okolností, sepsat potřebné údaje a událost oznámit pojišťovně bez zbytečného odkladu. Majitel vozu by o nehodě měl vědět co nejdřív, i když u ní nebyl.
Zatajování nehody nebo otálení s oznámením může situaci zkomplikovat. Při nesplnění povinností může vzniknout regresní nárok, takže pojišťovna začne po viníkovi vymáhat částku, kterou by jinak řešila standardně. Přesný postup se může lišit podle okolností nehody a konkrétní smlouvy, ale čekat několik týdnů s vysvětlením nebývá rozumné.
Při předávání auta bych proto kamarádovi nechal kontakt na pojišťovnu, doklady k vozidlu a jasnou instrukci, aby mi případnou nehodu oznámil okamžitě. Ne proto, že bych mu nevěřil. Spíš proto, že ve stresu člověk zapomene i věci, které by za běžných okolností udělal automaticky.
Povinné ručení tedy při obyčejném zapůjčení auta kamarádovi platí, ale nefunguje jako bezedná ochrana pro každého a za všech okolností. Kryje škody způsobené ostatním, ne opravu vlastního vozu, a při alkoholu, drogách, jízdě bez oprávnění, zákazu řízení nebo úmyslném jednání se může vyplacené plnění proměnit v dluh řidiče. Klíčky proto předávám až ve chvíli, kdy vím, komu je dávám a co přesně s autem smí dělat.
